Z dluhové brzdy do masivního utrácení? Německo může jít z extrému do extrému
13. dubna 2025
Reportér 04/25 · Číslo 12813. dubna 2025
Reportér 04/25 · Číslo 128foto: Ingo Joseph / Pexels.com
Z extrému do extrému? To musí napadnout mnohé, kdo sledují debatu o zrušení tzv. německé dluhové brzdy. Ta, schválená uprostřed finanční krize v roce 2009, se ukázala být příliš těsná pro ekonomiku v trvalé pocovidové agonii, bez růstu, bez inovací a bez nutných změn v infrastruktuře a v digitalizaci, jen s novými drahými prioritami, jako je obrana.
Nicméně dnes řada německých komentátorů kroutí hlavou a tvrdí, že původní uměřený záměr se nakonec nastupujícímu kancléři Merzovi politicky vymknul z rukou a Německu hrozí, že zamíří úplně opačným směrem. Z přeopatrné země se stane státem, kde vzniknou v krátkém čase nové masivní veřejné dluhy, z nichž velká část nebude souviset ani s obranou, ani s dálnicemi či železnicemi, ale jen s prohlubováním sociálního státu a nákladnou dekarbonizací.
Tak jako Evropa přišla o laciné „bezpečnostní pojištění“ ze strany Spojených států, přichází tímto krokem kontinent během pár let též o laciné „dluhové pojištění“, které největší a přitom nepředlužená ekonomika Evropy nabízela jako jakýsi veřejný statek zbytku ostatních, méně zodpovědných.
Konečný výsledek tohoto monumentálního politického a mentálního obratu v Německu je nejistý a osciluje od pozitivních scénářů (nakopnutá německá ekonomika s vyšší obranyschopností a lepšími vlaky) až po nejhorší (předlužené Německo s vysokou inflací, politickou nestabilitou, jen nově napěchované zbraněmi). Na jaký si vsadíte vy?
Podpořte Reportér sdílením článku
V letech 2008–2018 viceguvernér České národní banky. Pracoval v České spořitelně či v poradenské společnosti KPMG. Byl členem představenstva České konsolidační agentury. Přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě spolupracuje s Centrem pro systémová rizika při London School of Economics ve Velké Británii.