Marine o tom ví. Pohled do soudního spisu ukazuje, jak Le Penová systematicky sála evropské peníze

Dá se říct, že všichni europoslanci používají peníze Evropského parlamentu na financování domácích aktivit? Že je těžké rozlišit hranici, kdy jde o financování práce europoslance a kdy to přerůstá do běžné politické činnosti? Nějak tak totiž u soudu argumentovala obhajoba známé francouzské političky, šestapadesátileté Marine Le Penové. Její právníci nepopírali, že peníze skutečně tekly mimo Evropský parlament, jen to podle nich bylo v pořádku.

„A tak to víte, že někdy ten asistent pracuje i pro samotnou politickou stranu europoslance, to nejde vždycky striktně oddělit,“ připouští zkušený český europoslanec. Jenže v případě Marine Le Penové šlo o vědomý systém, jak ukazuje pohled na 154 stran rozsudku, vypracovaného soudem první instance. Ten mimo jiné zakázal Le Penové na pět let politickou činnost, a tudíž i počtvrté kandidovat do úřadu francouzského prezidenta. Případ bude ještě posuzovat odvolací soud: dalším trestem pro Le Penovou jsou čtyři roky odnětí svobody, dva roky s elektronickým náramkem a dva podmíněně, a pokuta 100 tisíc eur.

Vůdkyně strany označované někdy za národně konzervativní, jindy za krajně pravicovou v zásadě pokračovala v praxi svého otce Jeana-Marieho Le Pena, zakladatele Národní fronty, která se přejmenovala na Národní sdružení. Financování domácího chodu strany z rozpočtu Evropského parlamentu podle soudu nebylo legální, zvýhodňovalo totiž stranu před jinými politickými formacemi a tím narušovalo demokratickou politickou soutěž.

Celkovou škodu soud vyčíslil na 2,9 milionu eur, vyplacených na základě fiktivních smluv. Kdyby se započetlo i působení zakladatele Le Pena – který byl také obžalován, ale v lednu zemřel –, šlo by o podvod převyšující 4,8 milionu eur (120 milionů korun). Odsouzena nebyla jen Le Penová, ale dvě desítky lidí. A strana dostala pokutu dva miliony eur za nakládání se zpronevěřenými prostředky. Ačkoliv soud v zásadě konstatoval, že odsouzení spíše než sebe obohacovali stranu, těžili z toho částečně i oni sami, například tučným platem.

Odklánění

Trojnásobnou prezidentskou kandidátku Le Penovou, která byla od roku 2004 poslankyní Evropského parlamentu a od roku 2011 stranu vedla, soud shledal vinnou z toho, že přímo organizovala zřízení osmi fiktivních míst placených z rozpočtu europarlamentu.