Evropa jsou tučňáci. Trumpova celní smršť potvrzuje narušení spojenectví

Den osvobození – tak nazval americký prezident Donald Trump středu 2. dubna 2025, kdy vyhlásil, že Spojené státy uvalí nečekaně vysoká cla na téměř všechny země světa. Na zahradě Bílého domu svým typicky bombastickým stylem ukázal tabulku, z níž se diváci, mžourající na jednotlivá čísla, dozvídali, kolik se bude za dovoz z toho či onoho místa platit. Vystoupení, přenášené televizemi napříč planetou, vzbudilo překvapení. Nebo spíš šok.

Jaký smysl má uvalit cla na malé ostrůvky, kde již desítky let nežijí žádní lidé, ale jen tučňáci? Jak došel Bílý dům k tak vysokým číslům a je v nich vůbec nějaký systém? Proč Trump svá cla označuje za „odvetná“ či „reciproční“, když čísla v tabulce absolutně neříkají, jaká cla uvalují jednotlivé státy naopak na americké zboží?

Odpovědi na tyto otázky uklidnění nepřinesly, spíše naopak. K metodě výpočtu cel došel Bílý dům bizarním způsobem. V podstatě jen vzal číslo v dolarech vyjadřující deficit ve výměně zboží, který mají Spojené státy s danou zemí, a vydělil ho absolutní hodnotou dovozu z dané země do Ameriky. 

Asi aby Trumpova administrativa nepůsobila příliš příkře, rozhodla se dát zasaženým zemím slevu: výsledné číslo Trump vydělil dvěma. I tak se dospělo k závratným číslům. Některé země se podle tabulky mohly těšit na cla okolo 50 procent. Snad aby naopak nepůsobil příliš přívětivě a shovívavě, kdyby výsledné číslo bylo příliš malé nebo žádné, nastavil ho Bílý dům na spodní hranici 10 procent: clo v této výši měly dostat v zásadě i ty země, kam naopak USA vyvážejí více zboží, než kolik ho dovážejí. Mimochodem – obchod se službami, kde mají naopak USA často přebytek, se z výpočtu vynechal.

Když na absurdní výpočet začali upozorňovat novináři, mluvčí Bílého domu Kush Desai se ohradil, že se ve skutečnosti použil daleko komplexnější vzoreček. Avšak dokument, který posléze zveřejnila kancelář zmocněnce Bílého domu pro obchod, v zásadě potvrdil onu naprosto zvláštní metodiku. Ukazoval sice, že Trumpova administrativa ve vzorci operovala i s dalšími faktory, ale ty nastavila na takové hodnoty, že se tato čísla vzájemně vyrušila – takže zůstal jen základní, podle mnoha nesmyslný vzorec.

Výjimku z nového příkrého celního režimu dostala jen hrstka zemí jako Severní Korea nebo Rusko, což Trumpova administrativa obhajovala různě. V případě Ruska mluvila o tom, že nechtějí zasahovat do vyjednávaného příměří s Ukrajinou. Byla to chabá výmluva, protože uvalit cla na Ukrajinu Trumpovu týmu nevadilo. Trochu uvěřitelnějším odůvodněním se zdálo to, že kvůli rozsáhlým existujícím sankcím mají USA v tuto chvíli se Severní Koreou minimální obchod a s Ruskem jen malý: ačkoli v druhém případě je pořád objem obchodu větší než u některých jiných zemí, na které americká cla i tak dopadnou.