Raduji se z Trumpa… Ne, mám strach. Jak Američané prožívají „zlatý věk“ USA

A ono se u nás něco zvláštního děje? – ptá se mě se sarkastickým úsměvem úřednice u pasové kontroly a podává mi zpátky můj doklad s novinářským vízem. Vítejte v USA. Za posledních osm let jsem tuhle proceduru absolvoval nesčetněkrát. Tentokrát je to ale jiné.

„Hlavně měj pas pořád u sebe,“ klade mi na srdce jeden ze starých kamarádů z Washingtonu, abych se vyhnul možným problémům s imigrační policií. Ta po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu při zátazích na přistěhovalce bez dokumentů zavírá do vězení bez zjevné příčiny leckoho. Německo už kvůli tomu vydalo upozornění pro turisty. Za mřížemi se ocitají i cizinci na návštěvě v USA či rezidenti s platnými vízy jako třeba Fabian Schmidt, inženýr s trvalým pobytem, vracející se z Lucemburska. Imigrační úřady takto zatýkají i americké občany a od ledna takových případů přibylo – poprask to vzbudilo například ve státě New Jersey, kde mezi zadrženými byl i válečný veterán.

„I když ani pas ti nemusí pomoct. Dřív když dělali zátah, sebrali imigranty bez dokumentů. Teď seberou všechny v místnosti. Nejdřív zatýkají, až pak se ptají,“ tvrdí kamarád. Jméno – tak jako mnoho lidí, se kterými teď mluvím – uvést nechce. „Nestojím pak o šikanu třeba od daňového úřadu,“ větří možný další vývoj ve Spojených státech a chování vůči nepohodlným lidem.

Ostatně přišel sem kdysi coby imigrant z autokratické země, nepatří mezi většinu Američanů, kteří o životě v nesvobodě nemají žádné představy, natož zkušenosti s ním.

Ztichlé bostonské uličky

Tentokrát jsem ale přistál v Bostonu. Na večeři cíleně mířím do restaurace Bono ve čtvrti East Boston nedaleko letiště. Majitel téhle restaurace v rozhovoru pro televizi CBS popsal, jak se jemu i okolním podnikům po 20. lednu 2025 skokově snížily tržby. Žije tu hodně přistěhovalců – s dokumenty i bez nich. A v současné atmosféře strachu se často bojí vycházet. Tedy i jíst v restauracích či nakupovat.