Přehrada v Nových Heřminovech pořád nestojí. Bude Krnov zase pod vodou?

Asi jsme tu neměli být nebo ten dům tady neměl stát, kroutí hlavou Markéta Kačorová. Stojí v přízemí, v kuchyni, ze které po velké vodě nezbylo téměř vůbec nic. „Už jen čekáme, až na nás spadne letadlo,“ ironicky se usměje. Půl roku po povodni jsou už stěny opravené, ale ještě před třemi měsíci byla omítka v kuchyni osekaná do výšky dospělého člověka. „Něco jsme dostali darem, něco koupili v bazaru, tenhle kousek linky jsme dostali z bouraného domu,“ vysvětluje Markétin manžel Jiří Kačor. 

Pětičlenná rodina bydlí na předměstí Krnova směrem od Zátoru, v části zvané Kostelec. Dům postavili Němci kolem roku 1935 a žili v něm do poválečného odsunu v roce 1945. V posledních letech zde žijí Kačorovi se svými dvěma dcerami a Markétinou maminkou.

S ničivými povodněmi mají Kačorovi už své zkušenosti, první (lokální) si prožili v roce 1996, pak přišla stoletá voda v roce 1997, a v roce 2013 je ještě ke všemu zasáhlo tornádo. „To byla pryč celá střecha i s prvním patrem, všechno muselo být nové.“ Každá z pohrom je podle jejich slov vyšla na miliony korun. „Vždycky nám stačily peníze od pojišťovny, ale tentokrát už ne,“ komentuje Jiří Kačor poslední ohromné záplavy ze září 2024. „Pojistky jsou pro nás stále dražší, pořád sice pojištění jsme, ale v té nejhorší kategorii. Co bude dál, nevíme. Po každé pohromě jsme totiž museli pojistku vypovědět a uzavřít novou. Tím jsme se dostávali stále níž,“ vypráví.  

Tolik vody nečekali

„Ještě v sobotu 14. září jsme počítali, že se voda dostane do studny a dolů do chodeb, ale vůbec nás nenapadlo, že by mohlo přijít něco takového,“ říká Jiří Kačor. Je přesvědčen o tom, že město zaspalo, když je před katastrofou včas nevarovalo.