Chodili spolu na diskotéky, teď bratři řídí fabriku na židle nejen pro českou vládu

Na první pohled je to obyčejná zasedačka. Ovšem tahle prosklená místnost v sobě skrývá jeden milý příběh. Týká se židlí, jak jinak. Stačí zdánlivě banální otázka směřující k bratrům Hurábovým: Na čem právě sedíme, pánové?

Začít mluvit by chtěli oba. Osmatřicetiletý Jan, jenž v LD vede výrobu, i o pět let mladší Jakub, šéf přes prodej a marketing.

„Tohle je Flexi Light. Naše nejlepší židle a vlajková loď,“ spokojeně řekne Jakub.

Přitom pohled na první skici ve firmě vyvolával spíš rozpaky: nebude to propadák? Pod pohodlnou konferenční židlí, která se prodává v několika různých provedeních, je podepsaný italský designér Paolo Orlandini, kreslit začal před více než deseti lety. V době, kdy v Boskovicích se zahraničními designéry teprve začínali spolupracovat.

„Pan Orlandini byl tenkrát hodně nemocný a volal z nemocnice naší mámě, že je přesvědčený, že je ta židle fakt dobrá a že nás výrazně posune,“ líčí Jan.

Paní Hurábová nakonec kývla – a z modelu Flexi Light se stal trhák. Na téhle židli, při jejíž výrobě se vystřídá zhruba dvanáct lidí, se sedává i třeba na Blízkém východě.

„Do té doby jsme se pouštěli spíš do konzervativnějších designů, ale tenhle model nám dodal sebevědomí nebát se ani odvážnějších věcí. Tahle židle je pěkná, designově povedená a je to jeden z našich bestsellerů. Líbí se i Britům, kteří mají jiný vkus než zbytek Evropy. A taky nám hezky krmí výrobu, tenhle kousek si tady vyrábíme od A do Z sami,“ vykládá Jakub.

„Kdybyste na nás dupnul, za den ji máte hotovou,“ dodá Jan.

O židli s šedým potahem oba zapáleně mluví dohromady přes šest minut. Jdou do nejmenších detailů a Jan nakonec rozverně mrkne: „Trochu jsme se rozpovídali, viďte?“

Mimochodem, příběh Flexi Lightu prý není ojedinělý. O překvapení v téhle branži není nouze.

„Stává se mi, že si u nového výrobku řeknu: Jasná kancelář. Jenže ono to skončí u někoho doma a relaxuje se na tom. Tohle mě baví,“ vyzná se Jakub.

„A někdy jste natěšení: to bude bomba! Ale ona to ve finále taková bomba není,“ poznamená Jan. „Nebo se z toho stane bomba třeba za pět let.“

OSM HODIN A DOST

Můžeme se na chvíli vrátit na začátek devadesátých let? Porevoluční domino totiž zasáhlo i rodinu Hurábových. Začalo to restituovanou cihelnou, která znamenala stěhování celé rodiny z Prahy do Boskovic. Psal se rok 1992.