Porcelán našich babiček pro 21. století. V cibuláku je jednoduchost, která se neokouká 

Když se v roce 2004 na trhu objevila sada nádobí Bohemia, byl to zlom, jaký český porcelán dlouho nezažil. Žádné buclaté tvary, manýristické ornamenty a linky. Místo toho přesná geometrie, čisté tvary, charakteristické ouško připomínající spíš grafický znak než ucho od šálku, a když cibulákový vzor, pak trochu jinak a jinde, než jsme byli po generace zvyklí.

„Cílem bylo dát nové kolekci soudobou formu,“ říká její autor Jiří Pelcl ve svém pražském ateliéru, který je plný příkladů úspěchů jeho dlouhé kariéry – skleniček, porcelánových šálků, židlí i čerstvě rozpracovaného modelu kliky.

Nová sada nebyla jen jiná, nýbrž také první svého druhu – a do značné míry zůstává jediná dodnes. Má navíc výsadní postavení jak v rámci tvůrčí historie čtyřiasedmdesátiletého návrháře, tak i českého designu. 

„Bohemia zosobňuje Pelclovu evoluci od konceptuálního designu, kritizujícího komunismus a ochablost výroby z konce 80. let, až po designéra, který se plně emancipoval v novém, demokratickém režimu,“ říká teoretik designu Adam Štěch, který byl kurátorem Pelclovy rozsáhlé výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie před čtyřmi lety. „Dokázal navrhnout jednoduchou, a přesto inovativní věc – rozpoznatelnou tvarem i dekorem, zároveň dokonale praktickou. Jde o příklad ‚super normal designu‘, jak jej kolem roku 2005 definoval anglický designér Jasper Morrison.“

Zrod z experimentu  

Autor kolekce Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem českého designu posledních třiceti let. Od devadesátých let se podílel na proměně českého vizuálního prostředí – jako designér i někdejší rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Navrhoval nábytek, interiéry, svítidla, skleněné objekty i porcelán. Vždy s jediným cílem: aby navržený předmět nejen dobře vypadal, ale především sloužil.