Kdyby Otík vyrazil v montérkách a cool teniskách do Paříže, bude nepřehlédnutelný

Když jste v březnu dostal cenu pro absolutního vítěze Czech Grand Design, mluvil jste na pódiu o satisfakci pro módní návrháře i pro mladé. Kdekdo se tomu spontánnímu mixu pobaveně usmíval. Improvizoval jste?

Vůbec ne. Těší mě, že to působilo improvizovaně, ovšem já přesně věděl, co chci říct. Nevěděl jsem dopředu, že vyhraju, ale pro jistotu jsem se připravil. Olympijská kolekce v Česku celkem rezonovala… (úsměv) Tušil jsem, že kdybych přišel na stage a neměl nic připraveného, nervozitou by mi došla slova. A když jdete na takový ceremoniál, chcete se hlavně bavit. Poděkování babičce a tetičce zvládnu po telefonu.

Už jste jim stihl zavolat?

Samozřejmě. Na rodinu nezapomínám.

A jak vypadaly oslavy?

Slavilo se hned následující večer: mám frmol a nechtěl jsem to odkládat. Teď už makáme dál, kolem Expa je milion práce. Už se to blíží, začíná se v polovině dubna.

Zvedá vám trofej profesní laťku? V tom smyslu, že teď od vás budou všichni čekat už jen extra módu?

Každá taková cena je krásná, ale pro někoho třeba vůbec není relevantní. Větší ohlas to má v akademické sféře nebo u starších generací. Abyste měl respekt u mladých, což je cílovka, potřebujete hlavně dělat dobrou módu. To se počítá nejvíc.

A dělá se v Česku dobrá móda? Dohánějí zdejší návrháři Západ?

To je otázka. Je pravda, že bychom mohli být víc světoví a aktuální. Móda je o produktu a prodeji větším masám. I u nás jsou designéři, kteří se živí vytvářením rób pro bohaté klientky. Občas ale nevíte, jestli ty šaty navrhli oni, nebo právě ty klientky. (smích) Já cítil, že se právě tomuhle chci vyhnout. Ano, taky dělám zakázky pro hudebníky nebo herce, ale primárně jdu cestou kolekcí. Vytvořím konkrétní produkt – a buď ber, nebo nech být.

Co na to zákazníci? Berou, nebo nechávají být?

Moje věci celkem kupují. Jako designér musíte být citlivý a nic si nenamlouvat. Já svoje klienty učím roky a postupně je posouvám, ukazuju jim nové formy estetiky. Vybudoval jsem si dejme tomu jednu generaci nebo větší skupinu lidí, kteří chápou, co a proč kupují.

V epicentru módy

Umějí Češi nosit módu současných návrhářů?

Já to vlastně moc nesleduju. Mozek mi funguje tak, že když má člověk na sobě něco, co mi nepřijde zajímavé, nevidím to. Po dni v ateliéru koukám spíš na krásné pražské domy nebo na nebe. Ale abych odpověděl na vaši otázku: vizuálně máme bohužel blíž k Východu než k Západu. Češi se obecně bojí vystoupit z uniformity davu, ale chápu, že tohle bylo v totalitách dlouho stigma, základem pro přežití bylo neodlišovat se. Ale u mladých se to zlepšuje, v reálném čase chytají trendy z ciziny. Na sítích vidí třeba to, co se před minutou nosilo v New Yorku.