Asistenční psi umí pomoct i lidem s psychickými problémy, říká šéfka Pomocných tlapek
31. března 2025
31. března 2025
foto: Markéta Navrátilová
Je to časově náročné, finančně nákladné – ale taky úplně nezbytné. Cvičit asistenční psy začali v Pomocných tlapkách už v roce 2001, od té doby jich klientům s různými hendikepy předali téměř tři sta. Ředitelka a spoluzakladatelka Tlapek Hana Pirnerová říká, že v posledních letech cvičí i pejsky pro lidi s psychickými problémy: třeba pro paní, kterou týral manžel, a ona si až díky velkému čtyřnohému asistentovi troufla sama do metra.
Já tvrdím, že každý pes má být vychovaný k poslušnosti, i ten můj. Není cílem nechat asistenčního psa lítat ve smečce cizích psů a přetahovat se v parku o klacek. Ale i on se chodí proběhnout a má ověřené psí kamarády. Nakonec získá to nejcennější: bude nonstop se svým člověkem.
Většina je z chovatelské stanice pana Jiřího Tomášů (spoluzakladatel Pomocných tlapek – pozn. red.) a mojí. Každý máme povahově trochu jinou linii, případně dokupujeme u osvědčených chovatelů. Když štěňata vidíme od narození, můžeme vybrat ta nejlepší.
Základem je kvalitní fena a kvalitní pes. U retrívrů je nejcennější vrozená chuť aportovat. Když fena pořád tahá něco v tlamě a nějaké malé ji začne napodobovat, už to po těch desítkách let chovu poznáme.
Dobrovolníci jsou vzácnost a moc si vážíme všech, kdo nám chtějí pomáhat a vydrží. Někteří mají už desátého nebo i patnáctého psa! Ideální je rodina v bytě, nejlépe ve městě. Důležité je, aby měla spoustu aktivit a pes poznával různá prostředí. A pokud je v rodině i starší generace, je to ideální. Hlásit se ale mohou i lidé žijící sami, ti zase mají víc času.
Cvičitel dva tři měsíce navazuje na to, co zvládl nebo naopak nezvládl vychovatel. Například opravuje, když pes sice věci nosí, ale od vás pryč nebo nechodí špičkově na vodítku. Následně se psi rozcvičují ve speciálních úkonech: podávání všech předmětů, otvírání dveří, polohování. Zjišťujeme, jaký typ klienta by byl pro daného psa ideální. Po setkání s budoucím pánem už výcvik ladíme přímo pro konkrétního člověka.
Ročně máme dvoje pohovory a vyšetříme dvanáct klientů. Vycvičíme taky deset až dvanáct psů. Lidé absolvují rozhovor s psychologem a cvičiteli, vyšetření fyzioterapeutem. Zjistíme potřeby a odhadneme vývoj – třeba roztroušená skleróza se bude zhoršovat, takže nároky na psa porostou. Cvičitel musí zjistit, co které zvíře baví a co mu jde.
Podpořte Reportér sdílením článku
Absolvent žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Brigáda při škole na serveru iDNES.cz se mu protáhla na víc než dvě dekády, většinu té doby pracoval jako editor zpravodajství. Teď je na volné noze a spolupracuje s weby skupiny Internet Info a s magazínem Reportér.