My návrháři jsme trochu dinosauři. Ale z kvalitní krejčoviny neslevím

Jaký kousek oblečení je podle vás nejvíc podceňovaný a vy byste ho ráda viděla v ulicích?

Spíš než konkrétní kousek bych řekla, že hodně podceňovaný je výběr správné velikosti a střihu. V tom toho máme ještě hodně co dohánět.

Čím to je?

Většina lidí nakupuje buď v konfekčních buticích, nebo v řetězcích, kde prodávají oblečení vytvořené podle zprůměrované velikostní tabulky. My šijeme zákaznicím na míru, a tak vím, že opravdu každá žena má jiné míry i proporce. I v rámci jedné velikosti jsou podstatné rozdíly. Kvůli masově vyrobeným modelům ale musí lidé vždycky přistupovat na nějaký kompromis, většinou právě velikostní nebo střihový. Všichni jsme si na to už tak nějak zvykli a spousta lidí ani nezná pocit, jaké to je, když máte něco na míru a sedne vám to stoprocentně.

Mění se postoj Čechů ke kvalitní krejčovině? Dá se vůbec soutěžit s dostupností a nízkou cenou konzumní módy?

Je fakt, že my návrháři jsme takoví dinosauři. Ale určitě přibývá žen, které si častěji, nebo alespoň občas nechají ušít model na míru, protože vědí, že jim to za to stojí a daný kousek jim vydrží dlouho. Na druhou stranu chápu, že většina lidí nemá šanci si nechávat šít na míru, protože je to pro ně nadbytečný luxus. A tím pádem pak oblečení nakupují v řetězcích, které splní svoji povinnost, že nechodíme nazí a není nám zima.

Kdo jsou typicky vaše zákaznice? A proměnila se vaše klientela za ty roky, co jste na scéně? Připomeňme, že první salon jste v Praze otevřela v roce 2012.

Nevím, jestli se úplně proměnila. Když to zobecním, mé zákaznice jsou ženy, které dospěly do momentu, kdy si řekly, že chtějí mít ve skříni více či méně modelů, které jsou opravdu šité na ně. Ať už kvůli pohodlí, z profesního důvodu, nebo čistě kvůli estetice. Mají třeba už svůj styl, který ale nenacházejí v široké nabídce obchodních řetězců. S každou zákaznicí pracuji individuálně a oblečení je stoprocentně na míru, bereme ohled i na to, co je klientka za osobnost a jaký je její životní styl.

Jak dlouho trvá ušít šaty na míru?

Teď jsme se dostali na zhruba dva tři měsíce. Ne že by samotné ušití zabralo tolik času, ale jsme malý tým a zakázky odbavujeme postupně.

Kolik tak u vás klientka zaplatí?

Například šaty začínají zhruba na třiceti tisících. Pro spoustu lidí to může znamenat asi trochu nesmyslnou částku. Ale je nutné vzít v potaz, že pokaždé začínáme opravdu od nuly, tedy bereme veškeré míry zákaznice, vytváříme pro ni speciální střih, strávím s ní opravdu dostatek času, abych zjistila, co potřebuje a jak má model vypadat. Taky proběhne několik zkoušek. Když se to pak vezme kolem a kolem, je částka adekvátní. Může samozřejmě stoupat mnohem výš, cena se odvíjí od typu modelu, podílu ruční práce, použitého materiálu nebo unikátních technik.

Zažít ten pocit

Když si ženy oblečou něco od vás, je na nich poznat, že se v tom cítí jinak?

Je. Často mě potěší, že od nich dostáváme zpětnou vazbu, buď hned, nebo nám napíší s nějakým časovým odstupem. Pro mě je zpětná vazba hodně cenná, protože kdo zažil, jak se cítí v dobře ušitých šatech, ví, že to je opravdu rozdíl. Když vám oděv dobře sedí, ubere vám to jednu starost během dne, protože na něj nemusíte myslet. Což se v dnešní době dost cení.

Vídáte svoje modely v ulicích?

Občas ano a těší mě, když vidím, že jsou užitečné. „Užitečné“ říkám zcela záměrně, protože je mi jasné, že pro spoustu lidí je móda něco nadbytečného a nedůležitého. Ale já jsem přesvědčená, že je užitečná ve všech možných ohledech.

Vaše tvorba je známá precizností, smyslem pro detail a taky důrazem na ženské linie. Jak byste vy sama definovala, co je pro vás v tvorbě klíčové?

Pro mě je na prvním místě kvalita. Což je rozdíl, který pocítíte okamžitě. Určitě to jsou i jistá estetická a stylová kritéria. Krejčovský um je opravdu velmi výjimečný. Je to asi jako v jakémkoliv jiném řemesle – zkrátka poznáte rozdíl v kvalitě. A mně jde o tu nejvyšší.

Každá vaše kolekce má specifickou estetiku. Jak probíhá váš tvůrčí proces od prvotní inspirace až po finální model?

Tvorba kolekce bývá dlouhý proces. Začíná samozřejmě nápadem nebo inspirací. Často se odvíjí od výběru látek, protože ty určují, co je možné. Na veletrhu si všímám novinek a postupně si kolekci skládám v hlavě. Poté si nechám téma uležet, dělám rešerše a vytvářím takzvaný moodboard (vizuální prezentaci, která obsahuje obrázky, textury, barvy, látky a další prvky – pozn. red.), který znovu procházím a třídím. Následuje skicování a tvorba prvních vzorků z pomocného materiálu, abychom viděli, jak model funguje na postavě. Teprve poté pracujeme s finální látkou a ladíme detaily. Neustále spolupracuji s krejčovými, konstruktérkami střihu a se stylisty. Celý proces je týmová práce, která se často vyvíjí a přizpůsobuje, protože vždy něco překvapí.

Jak probíhá samotný výběr materiálu?

Vybírám výhradně u evropských osvědčených výrobců. Přijde mi to i logické, protože my nekupujeme kilometry, ale maximálně metry látky, a to vyšší kvality. To evropští výrobci nabízejí a já se za ta léta už s mnohými z nich znám, vycházejí mi vstříc. Buď mají stálou nabídku, což je pro mě skvělé, protože vím, že vybraný model mohu nabízet i za pět let. Anebo jsou výrobci, kteří dokážou zhotovit látku na míru podle mých požadavků.

Vnímáte posun v módě směrem k větší udržitelnosti? Vyžadují například zákazníci přírodnější materiály?

O udržitelnosti se hodně mluví, ale do praxe se podle mě promítá spíš minimálně. U nás, jak tady sedíme, nenajdete nic jiného než kvalitní materiály. Ale celkově to většina lidí podle mě moc neřeší.

Lehké chvění před premiérou

Vytváříte modely i na červený koberec nebo na speciální příležitosti, nedávno jste třeba oblékla Aňu Geislerovou na Českého lva. Jak probíhá tvorba takového oděvu od prvního návrhu až po výsledek?

V případě Ani to byl model přímo z naší kolekce, který jsme vybrali a padl jí, takže nebyly potřeba žádné úpravy. Což je ale výjimečné. Když se obecně připravuje model na takovou příležitost, jsem nejradši, když danou osobnost přivede její stylista, který ji zná. A nejdřív spolu probereme, o jaký model by mělo jít. Na základě toho vytvořím návrhy nebo vyberu už ze vzorků, co tu máme, abychom mohli vyzkoušet, jestli by to mohlo být něco podobného. Pak už to probíhá jako klasická zakázka – přijde nositelka šatů, předneseme jí návrhy a bavíme se o nich. Až nějaký vybereme, začneme brát míry, diskutujeme ještě o detailech a pak přijdou na řadu zkoušky. Těch je tolik, aby byly šaty perfektní. Pokud to tedy čas dovolí.

Předpokládám, že je to pak hezký pocit, vidět model na červeném koberci.

Určitě mě to těší. Tyhle momenty ale často přicházejí v pracovním shonu, takže už mezitím dělám na něčem dalším. Samozřejmě že od chvíle, když model odevzdám, až do okamžiku, kdy ho vidím na červeném koberci, cítím lehké napětí. Šaty totiž mohou v ateliéru působit jinak než ve skutečném prostředí. Jakmile ale vidím, že všechno sedí a vypadá, jak má, jsem spokojená.

Pomůže vám to i byznysově, když se v médiích objeví dáma v šatech od vás?

Určitě. I když to nemám přesně změřené, vnímám, že naše klientky a lidé v mém okolí na to reagují. Když se nějaký model dostane do centra pozornosti, klientky si toho všimnou, komentují ho a často z toho mají radost.

Existují konkrétní střihy nebo prvky, které se vám nejvíc osvědčují?

To nejde říci. Každá postava žádá své a velkou roli hraje i vkus nositelky, respektive její osobnost. Pro každou ženu děláme unikátní model a pokaždé hledáme nový přístup. Zvenčí se může jevit, že děláme klasické střihy, ale je tam spousta proměnných.

Česko je poměrně malý trh – a platí to samozřejmě i pro módu. Jak se tu návrhář, který tak lpí na kvalitě a originalitě, dokáže uživit?

Není to jednoduché, zvlášť pokud chcete, jak jste sama řekla, udržet vysokou kvalitu. A také pokud chcete mít v týmu šikovné profesionály. Ale upřímně – co je v podnikání jednoduché? Každý podnikatel by mi dal za pravdu, že vám něco jen tak nespadne jen do klína.

Musíte mít sponzory nebo spolupráce?

Určitě. Třeba teď březnovou přehlídku Morphology 2025, ve které zkoumám nečekaný řád přírody a proměnu organismů v průběhu životního cyklu, bychom nemohli ufinancovat sami. Jsme rádi, že můžeme mít partnery, jako je značka Iqos, se kterou už máme i dlouhodobější vztah. Díky takovým partnerům se může toto všechno dít.

Spojit se s tradicí

Kam byste chtěla svou značku posunout dál?

Bylo by skvělé pokračovat v tom, co děláme. Nemám ambice jít do zahraničí, protože můj způsob tvorby to neumožňuje. Ráda bych se ale více propojila s tradičními českými výrobci, kterých u nás sice není mnoho, ale stále existují. Láká mě spolupráce s českými značkami a oděvními firmami, které by mohly moji tvorbu zajímavě doplnit.

Chtěla byste rozšířit vaši kolekci o další produktové řady, třeba boty nebo doplňky?

Už na tom pracujeme, ale zatím o tom nechci moc mluvit. Projekt je stále ve fázi vývoje, ale věřím, že se vše podaří a brzy budu moct prozradit víc.

Je tedy možné, že byste tady udržela nějaká tradiční řemesla díky svému jménu? 

To by bylo krásné, ale uvidíme.