Pořád platí, že spát potřebujeme osm hodin. Když nespíme dost, tělo nám to spočítá

Kolik toho za noc naspíte?

My poslední dobou jako rodina moc neponocujeme, takže tak sedm až osm hodin.

A pořád platí, že právě to je ideální délka spánku pro dospělého člověka?

Ano, dospělák by měl naspat něco mezi sedmi a osmi a půl hodiny.

Jsou lidé, kteří tvrdí, že jim stačí třeba čtyři až pět hodin. Je to opravdu tak, že jejich organismus rychleji regeneruje, nebo s nimi mozek a tělo „zúčtují“ později?

Skutečně existují lidé, kteří mají nižší potřebu spánku. A na druhou stranu jsou takoví, kteří potřebují třeba devět hodin. Jestli máme dostatek spánku, poznáme jednoduše podle toho, jak jsme během dne výkonní, zda máme dostatek energie, můžeme se soustředit.

Co když je někdo i po deseti hodinách spánku unavený?

Pokud někdo dlouhodobě spí jedenáct a víc hodin a stejně se cítí unavený nebo ospalý, značí to už zpravidla nějakou poruchu spánku, která může být propojena i s psychiatrickými poruchami. Ale prvním signálem začínající deprese nebo jiného psychiatrického onemocnění může být naopak i nespavost.

O hodinu méně

Existují nějaká data o tom, kolik procent populace dnes trpí nějakou spánkovou poruchou?

Spánkové poruchy jsou široký pojem. Pokud jde o nespavost, měli bychom oddělit akutní a chronickou. Akutní trvá méně než tři měsíce, chronická je taková, kdy má člověk dlouhodobě potíže s usínáním nebo se v noci budí, případně se budí předčasně, a to minimálně třikrát do týdne. Chronická porucha se týká deseti až patnácti procent lidí. Zhruba stejný podíl populace pak trápí takzvaný syndrom neklidných nohou, což je neurologická porucha, která nutí lidi před usnutím pohybovat nohama, protože v nich mají velmi nepříjemné pocity a pohybem se jim ulevuje. Mezi další poruchy patří i spánková apnoe, kdy pacient během spánku opakovaně přestává dýchat. Apnoe postihuje patnáct až dvacet procent lidí.