Pandemie covidu po pěti letech. Dnes je zjevné, že dlouhé zavření škol bylo špatné

Křivka ukazující počet dětí a dospívajících s psychickými potížemi stoupá strmě vzhůru, razantně mezi nimi přibylo i obézních. To jsou dva z nejviditelnějších negativních důsledků covidových omezení v Česku, o kterých se dá říci, že se jim dalo předejít, kdyby se země novému viru bránila jinak. Třeba jako Švédsko nebo Dánsko. 

Samozřejmě, před pěti lety nikdo nevěděl, co všechno od pandemie čekat, ani to, že se poměrně brzy podaří vyvinout účinné očkování, dokonce dříve než léky. 

Školy však u nás zůstávaly zavřené, zatímco jiné země vsadily spíše na vakcinaci, trasování a testování. V tomto ohledu Česko pokulhávalo a drželo se striktních omezení spíše asijského střihu. 

Dlouho zavřené školy 

V délce uzavření škol Česko patřilo mezi rekordmany. Vyjádřit délku trvání tohoto opatření jedním číslem nejde, různé typy škol byly zavřeny různě dlouho, navíc dokonce ani děti z jedné školy nezůstávaly doma stejnou dobu. Do lavic se například mohla vrátit jen půlka žáků, zatímco zbylé děti se učily doma nebo se ke třídě připojovaly online. 

V konečném součtu byli žáci a studenti doma 150 až 280 dní, což se například s pár dny zavřenými (a to ještě jen středními) švédskými školami nedá srovnat.

Důsledky jsou podle odborníků zjevné. Skokový vzestup počtu dětí a dospívajících s psychickými problémy, mnohem více času stráveného u monitorů počítačů a telefonů, od roku 2021 letí nahoru i čísla dětské obezity.