Úžasné prázdniny v odmašťovně. O zhroucení, závislosti a léčbě se zpěvačkou Gaia Mesiah

Hroutit se začala osmého června, v sobotu.

Její kapela Gaia Mesiah toho dne vystupovala v Břeclavi a ubytovala se v nedaleké Lednici. Měl to být hezký víkend, ale pro Marku nastalo nejhorších pár dnů: „Namísto zámeckého parku,“ vzpomíná, „jsem zoufale chodila od jedné lednické vinárny ke druhé. Po návratu domů do Nymburka jsem pak den nepila, protože se mnou byl přítel, ale toho jsem v úterý poslala pryč a zase začala. Zažívala jsem hrozný propad, každou chvíli brečela. Odjela jsem za partou svých tehdejších známých – alkoholiků, aby mě v sebelítostných stavech podpořili. A takhle to trvalo do čtvrtka, kdy už mě ovládla naprostá panika. Volala jsem na všechny strany, což jsem zjistila zpětně z telefonu, když mi ho o měsíc později v léčebně vrátili… Každopádně ve čtvrtek mě mí blízcí zachránili a v pátek jsem nastoupila na psychiatrii.“

Dalším koncertem po Břeclavi bylo až koncem letošního února Brno. 

Abstinující Marka se rozhodla, že to ještě jednou zkusí, jenom jinak. A uvidí. Zatím neví.

Jak často jsi hodně pila?

Zhruba kvartálně. Když přišel nějaký hlubší psychický propad.

Ty přicházely proč?

Mé problémy souvisely hlavně se dvěma faktory – s nestabilitou ve vztazích a s tím, jak fungovala Gaia. 

Tak začni třeba kapelou.

Pořád jsme hráli, ale zdálo se mi, že nikam nesměřujeme, kapela stagnovala. Management moc nepomáhal, takže jsem většinu starostí nesla na zádech já, bylo to čím dál těžší. A když se občas koncertní kolotoč přece jen zastavil, došlo mi, že jsem si muzikou nevydělala tolik, abych mohla vzít třeba syna na pořádnou dovolenou. Loni na jaře už to na mě dost doléhalo; doma jsem nervózně odpočítávala, kdy bude zase pátek. Sotva jsem si po minulém víkendu odpočinula, zase jsem musela na pódium. Předstírat tam někoho, kým nejsem.