Nadané dítě, žádný problém? Takhle to není, vědí rodiče Agáty a Šimona
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127
Nadané dítě, žádný problém? Takhle to není, vědí rodiče Agáty a Šimona
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127Nadané dítě, žádný problém? Takhle to není, vědí rodiče Agáty a Šimona
foto: Libor Fojtík
Je to vlastně pořád stejné. Slyšíme pojem „nadané děti“ a mnoho z nás si automaticky řekne, že jsou to určitě takové ty superchytré, které všechno zvládají a nemají žádné problémy. Jenže to je nesmysl. Nadané děti sice rychle chápou a rychle se učí, ale mohou se potýkat s celou řadou potíží, od různých frustrací až po šikanu. České školství navíc nadané neumí vyhledávat a pracovat s nimi. Magazín Reportér teď začal sledovat příběh mimořádně nadaných sourozenců Agáty a Šimona, jejichž zkušenosti odrážejí realitu mnoha rodin. Cílem časosběru je zároveň ukázat, jak si v podpoře nadaných stojíme a zda se někam posouváme.
Hrozný křik a pak ticho. Tohle Jana Nevrtalová zažívala dost často. Její dcera Agáta se rozbrečela – a najednou omdlela. Jana ji naštěstí pokaždé dokázala během pár vteřin „nahodit“ zpátky. Sama vystudovala pedagogickou školu, pracovala s malými dětmi, a tak věděla, že v afektu se přesně tohle může přihodit – dítě začne křičet, zapomene se nadechnout, omdlí.
Agátě se to ale párkrát stalo i ve školce a učitelky rodičům doporučily, aby holčičku vzali na neurologii. A tam se Jana s manželem Honzou dozvěděli, že se jejich (tehdy čtyřleté) dceři odlišně vyvíjejí mozkové hemisféry. Pravá, která se tradičně pojí s emocemi, intuicí a kreativním myšlením, byla na úrovni Agátina věku. Levá, v níž se nachází analytické a logické myšlení, byla mnohem rozvinutější, a to až na úrovni dítěte na druhém stupni základní školy.
Tehdy to Janě a Honzovi ještě úplně nedošlo. Ale už o půl roku později jim klinická psycholožka sdělila: Máte mimořádně nadané dítě. „Tehdy jsme to uslyšeli poprvé,“ vzpomíná Jana. „Do té doby jsme spíš měli obavy z nějaké poruchy.“
Dneska je Agátě dvanáct a chodí do druhého ročníku osmiletého gymnázia v Litoměřicích. Mimořádně nadaný je i její o tři roky mladší bratr Šimon. Jenže ten už to má o něco jednodušší. Má zkušenější rodiče i školu. Letos chodí do čtvrté třídy na stejnou základku jako předtím Agáta.
Jana pochází z Litoměřic, Honza z Terezína. Chodit spolu začali, když jim ještě nebylo ani dvacet, později se vzali a přestěhovali do Prahy.
Podpořte Reportér sdílením článku
Sleduje sociální problematiku a zajímají ji osudy těch, kteří neměli ve svých životech takové štěstí jako většina z nás.