Plot, autobus i maliny. Jak se Češi snaží o energetickou soběstačnost

V době, kdy Amerika kvůli svému prezidentovi odstupuje od Pařížské dohody (v níž se státy zavázaly činit kroky ke zpomalení oteplování planety) a podporuje setrvávání u fosilních paliv, se počítá každý pozitivní příklad.

V článcích, které jsou součástí speciálu věnovaného zelené dopravě a energiím, se dozvíte o několika z nich – a příklady jsou to více než inspirativní.

Třeba ve středočeské obci Klučenice se snaží o energetickou soběstačnost několika způsoby. Na střechách některých budov mají fotovoltaiku, ve vesnici funguje bioplynová stanice, ze které proudí teplo do části vsi. Místní krávy tak dodávají nejen mléko, ale i teplo.

Na kraji Litomyšle, slavné tím, že je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zase vznikla jedna z prvních instalací agrovoltaiky v Česku. To znamená, že fotovoltaické panely se nenacházejí na střechách domů ani nehyzdí pole a nezabírají potenciální zemědělskou půdu, ale fungují v symbióze s rostlinami pod nimi. 

První úrodu z maliníků vyrůstajících ve stínu solárních panelů už mají ve Školkách u Litomyšle za sebou. Zdá se, že vše tam míří dobrým směrem. Chystají další podobnou instalaci, a i když ještě není zapojena do sítě, osvědčila se už jako ochrana rostlin před velkou bouří, která se loni přehnala krajem a napáchala značné škody.

Fotovoltaice propadl i Viktor Kobes, žijící na okraji Prahy. Jeho záliba je vidět na první pohled, už když procházíte kolem jeho domu. Plot je osazený panely, které zachycují sluneční svit. Majitel domu si celou stavbu navrhl sám a trvalo mu dva roky, než našel někoho, kdo mu byl schopen fotovoltaický plot vyrobit. Teď už funguje a vyrábí energii. 

V předchozích pozitivních příkladech hráli hlavní roli zapálení jednotlivci a podnikatelé, ale podobný přístup můžeme najít i u obcí začínajících se zelenou dopravou. K ozelenění MHD je sice nutí cíle stanovené Evropskou unií, ale odpůrce se najde málokdy. Ekologická doprava ve městech je totiž čistější, bez škodlivých zplodin a v mnoha případech i tišší. Potvrzují to zkušenosti z Tábora a Kutné Hory, kde klasické autobusy nahrazují těmi elektrickými.