Esej

Proč jsme přestali rozumět médiím? Upadající kvalita, nenaplněná očekávání a sociální sítě 

Post Image

Proč jsme přestali rozumět médiím? Upadající kvalita, nenaplněná očekávání a sociální sítě 

Play icon
20 minut

foto: ČTK/Profimedia.cz

Kdysi dávno jsem četl zábavnou knížku Jaroslava Žáka, která se jmenovala Svět se mění nenápadně. O obsahu už toho příliš nevím, ale název si v poslední době dost často připomínám. O tom, do jaké míry je obecně pravdivý, by se dalo polemizovat, řekl bych, že současný svět se mění docela dost nápadně. Ale stále se dá aplikovat na řadu oblastí – například na zpravodajství českých médií. I to se začalo už před časem nenápadně, ale jistě měnit. A to bez rozdílu, zda je tištěné, vysílané, nebo online.

Co považujete za zásadní problém dneška?

U každé změny je vždy otázka, zda je k lepšímu. Odpověď závisí na tom, co od takové změny očekáváme. Z mého pohledu se zpravodajství českých médií mění většinově bohužel k horšímu, a to především tím, že přestává být pro čtenáře, diváky, posluchače či uživatele důležitým prvkem v posilování schopnosti orientace v obrovském množství informací a podnětů, které se na ně valí nepřetržitě den za dnem. Co to pro společnost znamená? V podstatě to, že se mediální obsah dostává na úroveň sdělení na sociálních sítích. Možná to někomu nepřipadne jako velký problém. Já si naopak myslím, že je. 

V polovině devadesátých let natočila BBC dokument o televizním zpravodajství a zpravodajských televizích. Mimo jiné v něm vystupovali šéfredaktoři BBC News, CNN, Sky News nebo ARD. Mnohé z toho, co říkali, je už dnes pouhá mediální historie, ale přinejmenším platí výrok šéfa zpravodajství BBC, který práci svoji i kolegů přirovnal k nastavování pomyslného síta, přes něž se valí nepřetržitý proud informací. Záleží na tom, jak husté ono síto je a jak se zpracuje to, co se na něm zachytilo. Právě ony odlišnosti jsou důležité pro příjemce při rozhodování, které zprávy chce sledovat, které považuje za nejdůvěryhodnější. 

Ale nejde jen o důvěryhodnost z hlediska správnosti – berme za samozřejmost, že se všechny novinářské obsahy vytvářejí na základě určitých standardů, byť tušíme, že je to ve skutečnosti poněkud složitější –, ale také o schopnost daného média vybrat ty informace, které mají pro příjemce hodnotu. Ovlivní jeho život, jsou spojeny s nějakým dalším tématem a podobně. A také odpovídají jeho pohledu na svět.

Přečtěte si také

Síto, které ztrácí funkci

Jinak a méně složitě řečeno: Od seriózních médií očekáváme, že nás nebudou obtěžovat podružným balastem, ale zaměří se na to podstatné a skutečně důležité (ta bulvární nás naopak mají hlavně pobavit a podstatné události jsou v nich spíše jako přídavek). Stačí se podívat na velkou část zpravodajství českých médií z jednoho dne, abychom rychle došli k názoru, že toto očekávání přestávají naplňovat.

Podpořte Reportér sdílením článku