Takhle žehlička nevypadá. Revoluční spotřebič, který budil vášně
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127
Takhle žehlička nevypadá. Revoluční spotřebič, který budil vášně
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127Takhle žehlička nevypadá. Revoluční spotřebič, který budil vášně
foto: Národní technické muzeum
Z dnešního pohledu patří žehlička ETA 211/212 k nejpozoruhodnějším domácím spotřebičům v dějinách československého a českého designu a řadí se k žádaným sběratelským kouskům. Přitom se vyráběla pouhých pět let.
Když přišla koncem 60. let minulého století v tehdejším Československu na trh, neměla na domácí půdě ani v zahraničí obdoby. Žehlička ETA 211/212, již navrhl špičkový produktový designér Stanislav Lachman, znamenala radikální úkrok od zaběhnutého tvarosloví i standardního způsobu manipulace. Možná až příliš radikální, natruc tehdejšímu vkusu.
Na první pohled zaujala svým novátorským tvarem, který však nebyl samoúčelný, nýbrž jej diktovala účelnost a uživatelský komfort. Na rozdíl od klasických žehliček s tvarem člunu dominovaly žehličce ETA 211/212 (první model měl otevřenou, druhý uzavřenou rukojeť) ostré geometrické křivky kosodélníku, jež usnadňovaly práci jak pravákům, tak levákům a umožňovaly posun vpřed i vzad. Její nápadité řešení přineslo rovněž zcela novou možnost odkládání – na bok místo na patu. A ke všemu nabídla největší žehlicí plochu na světě – 27 × 16 cm.
„Mezi tuzemskými elektrickými spotřebiči byla tato řada žehliček jedinečná, a to i v kontextu téměř třicetileté designérské práce Stanislava Lachmana v oboru,“ konstatuje Jiří Hulák, vedoucí oddělení průmyslového designu Národního technického muzea (NTM). „Velmi komplexním designérským řešením předstihla i vysavač Jupiter, vyvíjený rovněž pod vedením Stanislava Lachmana na konci padesátých let. Kontrastuje s jeho oblými, až organickými, dodnes líbivými tvary a svým vzhledem i netradičním funkčním řešením – žehlení oběma směry, odkládání na bok – provokuje i dnes. Sám Stanislav Lachman ještě po desítkách let mluvil s oblibou o ‚trucžehličce‘.“
Koncept nové generace československých žehliček se začal rodit v pražském Výzkumném středisku monopolního výrobce elektrospotřebičů Elektro-Praga Hlinsko v polovině 60. let. Předchozí model ETA 207, vyráběný v letech 1964 až 1967 s rukopisem designéra Lachmana, sice podle Huláka přinesl některé inovace, ale nenaplnil očekávání. Na základě těchto zkušeností se podnik rozhodl pro zásadní změnu. Žehličky budoucnosti měly být nejen funkčnější, ale i odvážnější, aby obstály i na mezinárodním trhu.
Ve vývojovém týmu sehráli klíčovou roli dva muži: designér Stanislav Lachman, který definoval celkovou estetiku a ergonomii, a hlavní konstruktér Jiří Kapr, odpovědný za technické provedení. Dali si za úkol vytvořit model, který by kombinoval maximální praktičnost s moderním vzhledem, a výsledek svého úsilí předali patentovému úřadu v roce 1966.
Podpořte Reportér sdílením článku
Většinu své profesní dráhy zasvětil časopisům. Mimo jiné vedl magazíny Dolce Vita, Proč ne?! Hospodárských novin a Pátek Lidových novin.