Vyhaslý komín, dobrý komín. Jak středočeskou vesnici vytápí kravín 

Na začátku února je topná sezona v plném proudu. Do Klučenic poblíž Příbrami není dovedeno plynové potrubí. Místní topí elektřinou, uhlím či dřevem. I když je venku několik stupňů pod nulou, zůstává část komínů vychladlá. Teplo nejen pro domácnosti pomáhají zajišťovat dojnice z nedalekého kravína. Právě jejich hnůj slouží jako palivo pro bioplynovou stanici, která dodává obci teplo od roku 2016.

V malé vesnici s necelou pětistovkou obyvatel najdete dva obchody, poštu, restauraci, školu, školku a brzy i dětskou skupinu. Navíc mají Klučenice vlastní kemp. Několik let také prostřednictvím občanského sdružení spravují muzeum, které mapuje historii oblasti. Ta je úzce spojená s blízkou vodní nádrží Orlík.

Mezi nejvzdálenější stavby napojené na teplo z bioplynky patří jeden ze dvou místních obchodů. Teplovod tam dovedli už v roce 2017. Okolo poledne je v potravinách plno. U kasy stojí tři zákaznice, které si před placením vybírají u lahůdkového pultu. Zatímco venku fouká vítr a mrzne, v prodejně je příjemně. „Topíme, tak jsem zatím spokojená,“ směje se Monika Štecherová, která potraviny převzala letos v lednu. Problémy s vytápěním tady neměli ani dříve, jak potvrzuje prodavačka, která zde působí déle.

Ráno v půl šesté přijde Štecherová do práce a zapne vytápění. Líbí se jí, že nemusí sama přikládat nebo se starat o elektrický kotel. Do sedmi hodin ráno, kdy otevírají, je v prodejně příjemné teplo. Teplotu si volí sama. Na regálu za pokladnou má položený termostat nastavený na dvacet stupňů. „Vlastně jsme zatím netopili jenom jednou, když jsem nechala termostat na sluníčku a on se celý zahřál. Volala jsem do bioplynky a ptala se, proč netopí. Až pak mi došlo, že chyba je u nás,“ vypráví Štecherová. „Od té doby ho nechávám pěkně ve stínu,“ dodává.

Zápach ze stanice nevadí ani jedné z prodavaček, zvykly si. „Bydlím u pole, a když hnojí, je to mnohem horší než celá bioplynka,“ říká Štecherová. Nejvíc o stanici vědí, když se vyváží odpad z výroby elektřiny a tepla. „Je to venku cítit, ale není to nic hrozného.“

DESET TISÍC ROČNĚ ZA TEPLO

Podobně se vytápí také obecní bytovky, dalších devatenáct rodinných domků, ale i druhý obchod, tělocvična, pošta, hasičárna a školka. V ní je navíc také kotel na štěpku, který se spouští při velkých mrazech. Celkově má teplovod ve vesnici 31 odběrných míst, každoročně v něm proudí přibližně 2 500 gigajoulů tepla.