V kostele a v pubu jsme si všichni rovni. Jak Češi objevili kouzlo whisky

Jak člověk objeví kouzlo whisky?

Cesta je cíl. U mě osobně to byla stáž a pracovní zkušenost v Irsku – tam jsem se dostal do světa whisky. Postupně jsem projel všechny čtyři palírny, které v té době v Irsku fungovaly. A protože Skotsko bylo nedaleko, vypravil jsem se i tam a navštívil pár palíren. Po návratu jsem začal pracovat na vlastním baru. To bylo v roce 2003. Když jsme ho otevírali, bylo naší ideou vytvořit místo v irském ostrovním stylu, kam se lidé budou rádi chodit bavit, bez ohledu na jejich zaměstnání, věk a sociální postavení. Black Stuff není předváděcí podnik a platí u nás jedno irské motto: V kostele a v pubu jsme si všichni rovni. Je to místo, kde můžete ochutnat více druhů whisky – nejen ty běžné, ale i limitované edice a historické lahve. 

V roce 2003 byla skupina whiskařů v Česku velice malá. Museli jsme návštěvníky postupně edukovat, naučit je, jak se whisky správně pije a jak se názvy značek správně vyslovují. Tehdy u nás nebyly běžně dostupné značky jednosladových whisky, které tady máme dnes. Museli jsme vytvořit trh, což samozřejmě není jen naše zásluha, ale byli jsme na začátku. Proto jsem také postupně začal psát i články o whisky.

Chuť whisky nemusí každého při prvním loku hned nadchnout. Říká se, že člověk se k tomu musí postupně „propít“. Je láska k whisky evoluční proces? A je možné to třeba urychlit?

Cest k whisky může být několik. Jedna je, že se k ní člověk prodegustuje. Třeba pijete rumy, které jsou u nás populární. Když začínáte s pitím vína, tak si taky dáte spíš sladké. Stejné je to s rumy. Postupně pak ubíráte cukru. A když si dáte suchý rum, už jste velice blízko whisky.

Další cesta k whisky může začínat tím, že o ní někde uslyšíte. Reklamy vidíte všude, třeba na sociálních sítích. Tam také existují skupiny nadšenců, kteří se o whisky baví. Náš svět whisky je takový gentlemanský, ve skupinách je spousta nováčků, kteří se třeba ptají: Hele, začínám a chtěl bych ochutnat nějakou zajímavou lahev do tisíce korun. Co mi doporučíte? Většinou každý rád poradí, nikdo se nad druhé nepovyšuje, protože každý z nás byl jednou na začátku. 

Samozřejmě jsme rádi, když lidé v barech zkoušejí koktejly připravené z whisky a potom ze zájmu vyzkoušejí i tu whisky samotnou. Zjistí, že to není nic ostrého, žádná „mýdlová voda“, jak někdo po špatné zkušenosti z mládí whisky označuje. Naopak – je to krásný přírodní produkt, který má hloubku, komplexitu a je bez dodaného cukru.

Za minulého režimu bylo na trhu jen pár mainstreamových značek míchané neboli blended whisky. Jak vypadá český trh dnes?

V 80. a 90. letech se nejen u nás, ale i globálně pila whisky většinou v blendech. A přes blendy, přes takové ty základní whisky, se lidé postupně dostávají k single maltům. Rostoucí zájem o ně souvisí s tím, že se lidé začali v tématu whisky vzdělávat. 

Hodně se teď prodávají i základní, supermarketové whisky. Což je dobře, znamená to, že zákazník kupuje určitou kvalitu danou přísnou legislativou za příjemnou cenu kolem čtyř stovek. A postupně se může dostat k něčemu lepšímu. Objem českého trhu whisky má necelých šest milionů litrů ročně – irské, skotské, americké. K té americké se ještě počítá ochucená, medová, což opět vlastně ani není whisky (jde o whisky likér – pozn. red.).