Síla sportu. I z vojáka a nepřítele dokáže znovu udělat člověka
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 12716. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127foto: Yoohaina Edwards / Pexels.com
Kolem fotbalového stadionu v Manchesteru mají několik soch. Hvězdy nedávné minulosti stojí venku na dešti. V suchu a teple lobby, u vstupu pro vlivné a bohaté, je socha Berta Trautmanna, brankáře, který se narodil v Německu, kde vstoupil do armády, a předtím, než byl na konci druhé světové války odvezen do Anglie coby válečný zajatec, si ten mladý muž vysloužil pět medailí včetně Železného kříže. Něco takového se nedostává za šíření lásky a přátelství mezi národy.
Nebyl jsem ve válce, ale dovedu si představit, že obyčejný voják nerozhoduje o tom, kdy se půjde na zteč a kdy do kina. Voják dělá, co se mu řekne, a když je šikovný a má štěstí, přežije a poté, co válka skončí, má šanci stát se znovu člověkem. A třeba i brankářem a zapsat se do historie klubu v zemi, na kterou jeho kamarádi ještě nedávno shazovali bomby.
Dovedete si představit, že jednou vaše děti půjdou na fotbal a před stadionem bude mít sochu bývalý voják ze země, která vás před nedávnem okupovala, ale jemu se o pár let později podařilo párkrát trefit míčem do šibenice, a váš klub tak vyhrál fotbalový zápas? Dovedete si něco takového představit v Kyjevě?
Opravdu má sport takovou sílu, že dokáže smýt stigma kolektivní viny a špínu osobní minulosti a z vojáka a nepřítele znovu udělat člověka? Špatně se tomu věří, ale patrně ano. A to je dobře.
Podpořte Reportér sdílením článku