Evropa je zaskočená. Aby byla silnější, musí zvládnout řadu bolestivých kroků
16. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 12716. března 2025
Reportér 03/25 · Číslo 127foto: Sergey Platonov / Pexel.com
Evropští lídři jsou po nástupu Donalda Trumpa zcela zaskočeni tempem mezinárodního dění. Více než třicet let po konci studené války přestávají náhle platit dříve těžko zpochybnitelné představy o síle amerických bezpečnostních závazků směrem ke starému kontinentu. I přes celou řadu tvrdých vyjádření zůstává Amerika součástí NATO a stále se zdá spíše nepravděpodobné, že by Washington nejsilnější vojenskou alianci všech dob opustil.
Na jednu stranu Evropa musí stále udržovat s Amerikou úzké vztahy v řadě klíčových oblastí: ať už se jedná o nákup technologicky pokročilých zbraňových systémů, konzultace v oblasti bezpečnosti, společná cvičení, vojenské plánování, či sdílení zpravodajských informací. Nicméně americké stahování se z evropského kontinentu a obrat hlavní pozornosti k Číně a Indo-Pacifiku je realitou.
Pokud se má v tomto novém geopolitickém uspořádání stát Evropa samostatnějším hráčem, čeká ji celá řada bolestivých kroků. Vedle hledání ekonomických zdrojů je to pak přiznání si, že veškeré debaty o efektivní obranné spolupráci, či dokonce budování společné armády budou narážet na své limity, pokud nebudou evropské státy ochotny vzdát se další části své suverenity v této oblasti.
Teprve hlubší politická integrace může vést k tomu, že se Evropa stane silnějším celkem, schopným spoléhat se více na sebe a méně na současné Spojené státy – nyní již jen málo spolehlivého spojence ve stále méně stabilním světě.
Podpořte Reportér sdílením článku
Ředitel Peace Research Center Prague (IMS FSV UK).