Aby věci zůstaly, jak jsou, musí se změnit. Aneb jak se v 21. století dělá knižní veletrh

10. března 2025

foto: Leipziger Messe GmbH / Tom Schulze

Lipský knižní veletrh je každoročně jednou z největších literárních událostí v Německu, potažmo v celé Evropě. Vloni na něj přišlo přes 280 tisíc lidí. Jak se takový kolos přizpůsobuje novým trendům a technologiím a jak řeší například udržitelnost, vysvětluje ředitelka Astrid Böhmisch.

Do veletrhu zbývá pár týdnů, startujete 27. března. Čím teď nejvíc žijete? Jak vypadá váš „normální den“?

V téhle fázi příprav už žádné „normální“ dny nejsou! (smích) Tenhle šílený odpočet do začátku prožíváme, nedávno jsme měli tiskovou konferenci, kde jsme představili program, já se teď obecně hodně věnuji médiím, schůzkám s partnery, řešíme s kolegy stánky jednotlivých zemí a tak dál…

Je to váš teprve druhý ročník v pozici ředitelky. Co to vůbec obnáší, připravovat v dnešní době takto tradiční knižní událost? Lipský veletrh má kořeny v 17. století…

Tady bych použila citát z románu Gepard od italského spisovatele Giuseppa Tomasiho di Lampedusy: „Pokud chceme, aby věci zůstaly tak, jak jsou, budou se muset změnit.“ Knižní veletrh je už z podstaty velmi organická záležitost, nemůže to být tak, že se já sama pro něco rozhodnu a zbytek týmu mě bude slepě následovat. Je třeba mluvit s vydavateli a vystavovateli, co vůbec očekávají, je také třeba rozumět trhu, ale i knižní komunitě – čím žije, jaké jsou aktuální trendy. Velkou dynamiku přinášejí například mladí čtenáři – zvlášť v oblasti young adult anebo třeba romantických knih – a my můžeme využít tuto jejich energii a nasměrovat je i vstříc náročnější literatuře. Myslím, že tato strategie se vyplatí.

Knižní trh se dramaticky mění, papír ustupuje, čím dál víc lidí čte knihy digitálně nebo je poslouchá jako audioknihy. Jak to ovlivňuje organizaci veletrhu?

To je asi tak deset otázek v jedné! (smích) Knižní trh, alespoň ten německý, byl v letech 2023 a 2024 příjmově mírně v plusu. Což je samozřejmě pozitivní, ale když se podíváte blíž, zjistíte, že to platí jen výběrově a že některé jeho části skutečně dost utrpěly. Zatímco středním a velkým nakladatelským domům se daří dobře, ty malé prožívají těžké časy. Ceny energií a papíru, platy – to všechno pro ně představuje velmi obtížnou situaci. Vysoké náklady samozřejmě ovlivňují i nás jako veletrh. Snažíme se najít v tom balanc, chceme, aby tu dál mohli vystavovat i malí nakladatelé – a vysvětlujeme jim, co jim to přináší za výhody.

A co otázka udržitelnosti? Nejen z pohledu tisku, ale třeba i toho, že na veletrh přiletí host z druhého konce světa. Je tohle pro vás téma?

Udržitelnost je dnes samozřejmě velmi důležitým tématem v jakémkoliv byznysu. Lipský knižní veletrh zavedl její standardy, najali jsme si manažera pro oblast udržitelnosti, snažíme se dodržovat předpisy Německé asociace veletržního průmyslu (AUMA). Mimochodem ze studie této asociace vyplynulo, že osobní účast na veletrhu může ve skutečnosti mít pozitivní dopad: za jediný den si tu vyřídíte pět nebo šest schůzek, a tím pádem pak už nemusíte organizovat několik samostatných cest na různá místa.

Přečtěte si také

Přes tisíc blogerů

Už jsme se trochu dotkly způsobu, jak dnes lidé „konzumují“ literaturu. Na vzestupu jsou audioknihy, různé literární podcasty, lidé naopak méně čtou papírové knihy a troufám si říct, že i ztrácejí schopnost hlubokého soustředění, souhlasíte?

To jsou všechno velmi důležité skutečnosti. Nevím, jak je to u vás v Česku, ale na německojazyčném trhu zájem o audioknihy roste každý rok tak o dvacet až pětatřicet procent. Na letošním veletrhu proto poprvé plánujeme takzvaný audiosvět s centrální scénou, kde mohou autoři a nakladatelé prezentovat novinky a lidé mohou přijít a v klidu si poslechnout ukázky, odpočinout si u toho. A postupně to budeme rozšiřovat.

Podpořte Reportér sdílením článku