Česko-ruské vztahy. Od Zemanova lísání k bodu nula, který se nezmění ani po volbách

Psal se duben 2021 a před televizní kamery předstoupil tehdejší premiér Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra a úřadujícím ministrem zahraničních věcí Janem Hamáčkem. „Na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU do výbuchů muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014,“ prohlásil Andrej Babiš. Jan Hamáček následně oznámil, že Česká republika vyhostila osmnáct ruských diplomatů, které české bezpečnostní složky identifikovaly jako pracovníky ruských tajných služeb.

Mnohým neunikla ironie, že k těmto bezprecedentním krokům přistoupila politická garnitura, která byla v dějinách samostatného Česka snad nejvíce nakloněna Kremlu. Ministr a šéf koaliční sociální demokracie Jan Hamáček se ještě před oznámením o vyhoštění diplomatů chystal na cestu do Moskvy, kde chtěl jednat o dodávkách ruské – Evropskou lékovou agenturou neschválené – vakcíny proti covidu Sputnik V. Andrej Babiš coby premiér ve vztahu k Rusku lavíroval, stejně jako ministr jeho vlády Karel Havlíček: ANO se zjevně snažilo nejít do konfliktu s prezidentem Milošem Zemanem, který ve své době patřil v ruských státem ovládaných médiích mezi nejpopulárnější a nejcitovanější evropské politiky. 

Kauza Vrbětice ovšem česko-ruské vztahy zásadně změnila. A to navzdory postoji Miloše Zemana, který ještě loni stále tvrdil, že neexistují jasné důkazy, že za výbuchy skutečně stáli ruští agenti. Vztahy Prahy s Moskvou se už nikdy nevrátily na předchozí úroveň; definitivní ránu jim pak zasadila otevřená ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022. Vláda Petra Fialy se stala jedním z největších zastánců země bojující s armádou Kremlu – a totéž platí i pro Zemanova nástupce v křesle prezidenta Petra Pavla. A je velmi pravděpodobné, že česko-ruské vztahy hned tak nějaké oteplení nečeká. A to přesto, že Andrej Babiš a politici jeho ANO – jež má podle průzkumu z počátku roku značnou šanci vrátit se po podzimních volbách do čela vlády – nyní rozhodně nevystupují jako nadšení příznivci ukrajinského válečného úsilí. 

Nějaké zlepšení česko-ruských vztahů by mohlo přijít snad jen v případě zastavení bojů na Ukrajině, což se ale v době uzávěrky tohoto vydání jevilo jako nejisté, i přes dohodu Trumpa s Putinem, že o tom začnou jednat. Zásadně by se mohla situace změnit, kdyby se v Kremlu objevil nový vládce: to se ovšem v dohledné době zdálo ještě mnohem méně pravděpodobné. Jinak ale vztahy s Ruskem nemají na co navázat. Nejde totiž jen o Ukrajinu, ale o faktický konec vzájemných ekonomických vazeb. Těch vazeb, o jejichž rozvoj Miloš Zeman usiloval, i když nakonec neúspěšně.

Zemanovo hnízdo

Proč vlastně Miloš Zeman jako prezident tak dlouho vystupoval coby přítel Putinova Ruska?

Vazby mezi Zemanem a Kremlem se upevnily dávno před jeho zvolením v lednu 2013 – v době, kdy žil bez politické funkce na Vysočině: tam se uchýlil po porážce, kdy ho parlament nezvolil prezidentem a nevolili ho ani všichni zákonodárci jeho ČSSD.