Proč Američané 14. února 1945 bombardovali Prahu? Byl to zpackaný nálet, vysvětluje badatel

Pozvání do podcastu Host Reportéra přijal badatel Filip Vojtášek, který se leteckým útokům za 2. světové války dlouhodobě věnuje a kterému na jaře vyjde u nakladatelství Academia další kniha, nazvaná jednoduše Popeleční středa ‘45.

„Jako kluk v osmdesátých letech jsem hodně času trávil u prarodičů v pražské Dittrichově ulici,“ říká, „na dohled Emauzskému klášteru. Když mi bylo deset, zaujaly mě jeho moderní věže, tak jsem se na ně ptal dědečka, ale ten mě trochu odbyl: Původní vyhořely při náletu, bylo třeba postavit nové.“

Záhadu mu o pár let později vysvětlila maminka, které bylo v únoru 1945 osm let. „A o Popeleční středě se možná podruhé narodila. V poledne měla jít na soukromou hodinu angličtiny do domu na rohu dnešních Gorazdovy a Resslovy ulice. Vyučování bylo na poslední chvíli zrušeno, tak nešla a ten dům zasáhla bomba. Možná i tohle mámino vyprávění mě motivovalo k detailnímu pátrání.“

Vojtášek v rozhovoru vysvětluje důvody, proč si Američané spletli Prahu s Drážďany. Zároveň ale upozorňuje, že Praha, sídlo protektorátu, byla pro spojence legitimním vojenským cílem a její obyvatelé mohli s nebezpečím počítat. „Pražané byli trochu ukolébání tím, že sice pravidelně zažívali poplachy a nad hlavami viděli bombardéry letící kamsi nad Německo, ale město dlouho zůstávalo nedotčené.“

Vojtášek hovoří i o záhadách, které dodnes přetrvávají. Jednou z nich je pro něj pravidelně opakovaná informace o tom, že ještě na počátku sedmdesátých let bylo nalezeno 23 obětí tohoto válečného náletu ve sklepení na Vinohradské třídě. „Možná se to stalo,“ říká v podcastu, „ale i když jsem se hodně snažil, nenalezl jsem zatím pro toto tvrzení přesvědčivé důkazy.“