Lidé a AI v roce 2025. Umělou inteligenci používáme hlavně jako pomocného pilota při přemýšlení 

S umělou inteligencí přichází bouře – napsal jsem v lednu 2023 v eseji pro magazín Reportér. A dodal jsem, že „chybí pochopení, jak dosud často vysmívaná umělá inteligence promění nejen práci a svět, ale hlavně lidské chápání vlastní podstaty“. Kam vývoj AI (artificial intelligence) došel nyní?

Řekněme na začátek, že o bouři se určitě mluvit dá, ale jak se často děje, ubírá se možná jiným směrem, než jsme si před dvěma lety představovali. Jisté je, že humbuk kolem velkých jazykových modelů jako ChatGPT nebo nově třeba DeepSeek – které bezpochyby představují jeden z největších symbolů nástupu AI – neustává. Pořád však není zcela jasné, k čemu přesně uživatelé tyto modely, jež prorazily před dvěma a půl roku, potřebují a co s nimi vlastně dělají.

Existují samozřejmě dotazníkové průzkumy, potíž ovšem je, že spíše než by byly konkrétně využitelné, ukazují na celkové naladění populace vůči AI; navíc jejich výsledky občas bývají protikladné. Podle výzkumu agentury IPSOS vyzkoušela ChatGPT přibližně třetina Čechů a jejich podíl stále roste. Na druhou stranu ji podle výzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank z loňského roku pravidelně používá jen asi 6 procent. Což je vlastně docela málo na proklamovanou revoluci – a to i když zohledním fakt, že Češi, jak uvádí další průzkum IPSOS, patří v mezinárodním srovnání k méně informovaným skeptikům. Například jen polovina Čechů říká, že AI bude mít v nejbližších letech významný vliv na jejich život, oproti tomu globální průměr je 66 procent. 

Nápady a pomocníci

Žádný z citovaných výzkumů nám však skutečně neříká, jak přesně lidé nástroj AI využívají. Lepší vhled tak může dát výzkum, který analyzoval diskusní příspěvky ze serverů, jako je Reddit nebo Quora. V něm uživatelé sdíleli informace o tom, jak sami velké jazykové modely využívají. Autoři výzkumů z desítek tisíc příspěvků identifikovali sto různých způsobů, jak lidé používají generativní AI. Nejvíce, 23 procent, představuje tvorba a úpravy obsahu, například psaní e-mailů a úprava textů, zastoupeny jsou nicméně třeba i pomoc IT expertům při kódování, terapie, psaní básní nebo například hraní stolních her jako Dungeons and Dragons a pomoc při tvorbě byznys plánů.

Co je ovšem důležité: nejčastějším využitím je – bez ohledu na témata – generování nápadů. Jde o pozoruhodné zjištění, protože před nějakou dobou se spíše čekalo, že AI bude především generovat hotový obsah, který lidé budou automaticky používat. Výzkum ale ukazuje, že AI, přinejmenším zatím, slouží spíše jako pomocník při myšlenkových procesech než jako náhrada za lidskou práci. Což je koneckonců dobrá zpráva pro stabilitu pracovního trhu. Lidé stále zůstávají, protože kontrolují, schvalují a využívají výsledky, které AI generuje.

Nicméně i z posledně zmíněné analýzy vyplývá pořád jen to, o jakém využití AI sami lidé mluví. Snad jeden z mála výzkumů přesněji naznačující, jak uživatelé nástroje umělé inteligence skutečně používají, představuje studie zveřejněná na konci loňského roku společností Anthropic. Zaměřuje se na uživatele pouze jedné služby, konkrétně Claude, což je jazykový model konkurující ChatGPT, přesto celkový obrázek dokresluje. Nejvíce uživatelů používalo AI k vývoji webových a mobilních aplikací, zastoupeno bylo i akademické psaní, překlad, ale také podíl na obchodních strategiích a digitálním marketingu.