Poučení z inflace? Za co může Babišova vláda, za co Fialova a v čem zklamala ČNB

Podle České národní banky letos cenová hladina povyskočí o 2,6 procenta. Ani to není ideální, cílem centrálních bankéřů je být mnohem blíže „dvojce“. Ale po tom, co jsme si prožili, se to zdá jako nepodstatný detail. V roce 2022 vyskočily ceny v Česku podle statistického úřadu o 15 procent, v roce 2023 o skoro 11 procent. A ještě na počátku minulého roku byl důvod k obavám, zda je vlna zdražování skutečně u konce. Teprve v průběhu roku jsme si mohli oddechnout, že snad ano, byť samozřejmě mnohé ceny, především energií, zůstávají na úrovni neporovnatelné s rokem 2020.

S uklidňující se inflací by tedy logicky měla přijít veřejná diskuse, jak jsme inflační vlnu zvládli, respektive nezvládli. A že je o čem se bavit. Ve srovnání se sousedními zeměmi jsme měli největší zdražování. Poláci, Slováci, Rakušané a Němci dokázali krotit inflaci podle statistik efektivněji, hůře na tom bylo ve střední Evropě Maďarsko.

Rozumná veřejná debata o důvodech tak vysokého zdražování, které ukrajovalo lidem jejich reálné příjmy, se však nevede. Tedy pokud do toho nepočítáme politické výkřiky.

Zmatená ČNB

Začněme nejprve činností vlád, a to jak té minulé, tak i dnešní. O vládním podílu totiž máme dosud zkreslené představy kvůli volebním marketérům. 

Před sněmovními volbami v říjnu 2021 bylo již zcela jasné, že se inflace probudila k ostrému spurtu, a tak opoziční Spolu vytáhlo na plakáty kampaň „Babišova drahota“, kde porovnávala ceny před vládou Andreje Babiše a po ní. Babiš sněmovní volby i kvůli zvyšujícím se cenám prohrál, ale brzo mohl novému premiérovi Petru Fialovi vše vrátit i s úroky. Přišel s kampaní „Fialova chudoba“, protože ceny za nové vlády vystřelily do závratných výšin.