Moje inflační probuzení

Léto 1992. Jsem mladý, asi optimistický, možná trochu pitomý. Inflaci, která v předchozím roce dosáhla více než 56 procent, zase tolik nevnímám. Je mi dvacet, začínám pracovat v novinách, bydlím ale ještě u rodičů a mám, stejně jako spousta dalších lidí, pocit, že zdražování představuje krátkodobou oběť, kterou jistě brzy vyváží prosperita tržní ekonomiky budované Václavem Klausem. Vždyť taky inflace zpomaluje.

Říjen 2021. Opravdu poprvé v životě začínám celkově rostoucí ceny osobně vnímat. Heslo „Babišova drahota“, s nímž přišla ve volbách vítězící koalice Spolu, mi zní marketingově zdařile. Ale říkám si taky: chlapci, pozor, aby vás brzy nedohnala „Fialova drahota“.

Léto 2022. Oslavuji padesátiny. A už jasně vidím, že mi inflace užírá reálný příjem. Nechci si stěžovat, jiní jsou na tom podstatně hůře. Píšu nicméně v článku, že mi přijde, jako by vláda Petra Fialy zdražování, způsobené do značné míry (ale nejen) Putinovým útokem na Ukrajinu, podcenila.

Podzim 2024. Už asi dva a půl roku při nákupech systematicky sleduji na cenovkách akční slevy, což jsem nedělával. Průzkumy ukazují, že vládní koalice má našlápnuto k porážce. Ostatně i občané v jiných zemích ten rok trestají za zdražování strany, které jsou u moci. Vysoké životní náklady jsou hlavním tématem Británie, kde vládnoucí konzervativci prohrávají volby. A podle průzkumů je zdražování starostí číslo jedna i mezi americkými voliči. Administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena o inflaci nějaký čas tvrdila, že jde o přechodný jev. Prezidentské volby vyhrává republikán Trump.

4. února 2025. Dopisuji tento editorial, dělám tak docela brzy před uzávěrkou, jedu na zahraniční cestu, o níž jsem dvacet let snil a rok na ni šetřil a připravoval se. Avšak nečekám, že by Češi za mé nepřítomnosti náhle vzpláli horoucí láskou ke kabinetu Petra Fialy. Jak v tomto vydání popisuje v komentáři ekonomický novinář David Klimeš, vlády za zdražování odpovědnost nesou, i když ještě větší má Česká národní banka. Hlavní téma únorového Reportéra pak pojednává o tom, jak inflace dopadla na různé lidi a skupiny ve společnosti. Nicméně dost krákání. Neřekl bych, že se z inflace natrvalo poučíme, ale moc si přeji, abychom od ní měli na nějakou dobu pokoj.

P. S.: Příští číslo vychází 17. března.