Zakletá přehrada. Jak se (ne)vyplatil ekologický boj?

Škody páchané lidmi na životním prostředí se sčítají stále. Škody, které páchají na životním prostředí ekologisté, nesčítá nikdo. Schvalování stavby přehrady v Nových Heřminovech, jejímž smyslem je uchránit obce od povodní, se vleče dlouho, jako by šlo o stavbu škodlivou. Teď se boj po mnoha letech blíží do finále. Za pár let by mohla stavba přehrady konečně začít a občané by si od opakujících se povodní konečně oddechli. Ale Děti Země mají jiný názor. Koncem ledna podaly proti stavbě novou žalobu, která může přinést další léta odkladů.

Škody ekologistů na životním prostředí by bylo záhodno sečíst co nejdříve, od těch drobnějších až po ty celoplanetární. 

Začít se dá v Nových Heřminovech, to je případ menší, přehledný a srozumitelný. Které škody na přírodě odklady ekologistů odvrátily, kolik to stálo peněz a jak by stavba přehrady dopadla, kdyby činnosti ekologistů nebylo. Neboli kolik ten ekologický boj proti přehradě i za přehradu stál a jak se vyplatil. A jaká je kvalita orgánů státních, které mají posuzovat totéž – ochranu přírody, smysl stavby, její přínos i zápory. Zatím to vypadá, z hlediska všech Dětí Země, že státní správa je zcela neschopná, když jí rozhodnutí trvá celá desetiletí, a ještě to po ní musí zkontrolovat a přepočítat Děti Země. Je to velké nepřehledné území, plné nesoudného fanatismu, jako by ekologie byla nějakým nedotknutelným územím.