Není to jízdenka na vrchol ani do pekla. Přijímačky jsou jen jedna zatáčka na dlouhé cestě

Často rodičům i dětem říkám, že po přijímačkách konec světa zpravidla nepřichází. Je to jedna ze zkoušek, jaké na děti chystá život, a po ní bude následovat spousta dalších. Někdy vyjdou, někdy ne. Chodí ke mně i holky a kluci, kteří se loni nebo předloni na vysněnou školu nedostali. Tehdy plakali, pocit selhání je přímo drtil. Na chvíli uvěřili tomu, že je všechno ztracené. Dnes už o tom mluví s úsměvem. Někteří „skončili“ ve škole, po které sice zprvu netoužili, ale nakonec jim sedla, našli tam svůj klid i kamarády. Přijímačky nejsou jízdenka na vrchol nebo do pekla. Jsou jen jednou zatáčkou na dlouhé cestě.

Někdy si říkám, že tlak, který na deváťáky vyvíjíme, není testem jejich schopností, ale naší úzkosti. A ta nikdy nevede k ideálním výsledkům. Takže bych doporučila se na chvíli zastavit a nadechnout. V životě je důležité nejen uspět, ale taky se umět zvednout, když se něco nepovede, přestože se fakt snažíme. To je podle mě ta největší lekce, kterou by si děti měly odnést.