Ruská nenávist k ženám je vědomá volba, říká světoznámá spisovatelka

S čím jste vstoupila do roku 2025? Co vás letos čeká?

Mám hodně práce a pořád cestuji. V únoru se v Austrálii chystá premiéra opery Nevinnost od finské skladatelky Kaiji Saariaho podle mého libreta. Koncem února vyjde anglický překlad mé knihy Do stejné řeky: Putinova válka proti ženám. Potom musím pořídit několik reportáží a také chci napsat nový román. A k tomu různé překlady…

Zmiňujete svou poslední knihu, Do stejné řeky: Putinova válka proti ženám. Přiblížíte v kostce, o čem je?

Snažím se v ní vysvětlit, proč Rusko ubližuje ženám v domácí politice, na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku. A proč je to pro něj výhodné. Víte, vycházím i z příběhu své vlastní rodiny. Měla jsem pratetu, která byla na počátku sovětské okupace Estonska v roce 1940 znásilněna. Byla tehdy ještě mladá dívka – a od té doby, od toho znásilnění, už po celý život takřka nemluvila. Neřekla víc než „ano, dost!“. V rodině jsme tak nějak všichni rozuměli tomu, co se jí stalo – i já jako malé dítě. Od útlého věku jsem si silně uvědomovala, že sexuální násilí prostě existuje.

K vaší knize se ještě dostaneme, ale povězte, jak člověk „vyrovnává“ takováhle těžká témata, když se jim soustavně věnuje? Máte nějaký vnitřní mechanismus, jak nepřijít o rozum?

Je to asi paradox, ale mně vůbec nedělá problém o tom psát. Prostě psát chci! Asi by pro mě bylo naopak těžší nepsat. To, že píšu, dělá situaci snesitelnější.

Extrémně politické dětství

Jste ročník 1977, narodila jste se ve Finsku. Váš tatínek byl Fin, maminka Estonka, emigrantka ze SSSR. Jak se vlastně seznámili?

Sovětský svaz tehdy, v 70. letech, přímo zoufale potřeboval západní měnu. A tak se v Estonsku začaly stavět hotely pro západní turisty, kteří by pak do země přivezli západní peníze. Sovětští inženýři ale nebyli schopni vybudovat hotely podle západních standardů, a proto si zvali odborníky, mimo jiné z Finska. A jedním z nich byl i můj otec. Přijel do Tallinu, kde experiment začal, a tam se seznámil s matkou, která v té době zrovna dokončila vysokou školu.

Vy jste vyrůstala ve Finsku, tedy ve svobodné zemi, která byla v bilaterálním světě součástí Západu. Mluvili vaši rodiče doma o politice? O tom, že vlast vaší matky je proti své vůli součástí sovětského impéria?

Ne. Myslím, že (rodiče) nechtěli mluvit o politice před dítětem. Samozřejmě doba mého dětství byla extrémně politická (v roce 1985 nastoupil do čela SSSR Michail Gorbačov a začaly změny, které postupně vedly až k pádu železné opony a rozpadu SSSR – pozn. red.), politika ovlivňovala naprosto všechno. Ale naši nebyli žádní aktivisté. Opravdu si nevybavuji, že bych je kdy slyšela mluvit o politice.