Zpráva o usmíření legendárního dua

Tahle zpráva patří spíše do rubriky Byznys než Kultura. Dva staříci po­obědvali a zahladili staré šrámy. No a? Je to, jako by se po dekádách rozluky usmířili pánové Smith a Wesson, Rolls s Roycem, Brouk a Babka. Jenže tyto proslulé značky se nikdy nerozdělily. Bylo do nich nainvestováno spoustu úsilí a peněz, příliš dobře fungují, než aby byly obětovány osobní řevnivosti. Luxusní automobily R&R vznikají dávno poté, co zakladatelé značky jsou už v pánu. Tohle v oblasti umění zatím není úplně možné. Alespoň pokud jde o duo tvořené jmény hudebníků. 

I když Paul Simon sám dobyl mnoha vavřínů a ani Art Garfunkel se neztratil jako herec nebo zpěvák s andělským hlasem, přece jen spolu stvořili značku, kterou sólové kariéry nepřekonaly. Nejde o kvalitu produkce, ale o sentiment, legendu, image, které jim vydobyly postavení v dějinách kultury. O příběh dvou kluků, co se znají od školky a společným pozpěvováním si postavili pomník. Značka je to, co fandové nosí v hlavě, na srdci, proto se radujeme: Máme kluky zase tam, kde chceme – spolu! Teď ještě ti dva kohouti z Pink Floyd a bude zase dobře…

Smutné je, že pokud by se pánové přinutili k nějaké společné tvorbě, bude to málokoho vzrušovat. Jistě, všichni si se zájmem novinku vyslechnou, ale pak pokrčí rameny: Sounds of Silence to holt už není. Vsaďte se! Takhle funguje silná značka. Bohužel.