Můj stres, můj úkol. Reportér bude dál dělat žurnalistiku, která jde do hloubky

Půlka prosince. Stresuji se kvůli ledasčemu. Často jde o úplné blbosti a přátelé ze mě mají legraci: někdy by kvůli tomu stresu chtěla jedna půlka mého já dát druhé půlce facku. Avšak potenciální změna, která se zdá být stále pravděpodobnější, vážně není drobností. Dosavadní šéfredaktor Reportéra Robert Čásenský – a taky můj dlouholetý kolega a kamarád, přezdívaný Čenda – mi možná předá vedení redakce. Z této představy špatně spím. Někdy nespím. V noci se budím a přemýšlím, co všechno musím udělat.

23. prosince. Vánoční svátky z důvodu neblahé rodinné historie příliš nemiluji. Ale den před Štědrým večerem si opakuji hlášku Christmas came early, Vánoce přišly dřív. Tomáš Vocelka, výborný editor, s nímž jsem kdysi strávil spoustu večerních služeb v deníku MF DNES, přijme nabídku, aby nastoupil do Reportéra. A ve stejné datum se dohodne, že redakci posílí skvělý Milan Tesař, kterého jsem čítával v Reflexu a jenž byl spoluautorem Zeleného Raoula.

31. prosince odpoledne. Již je to neodvratné. Můj stres se ale pomalu umenšuje. Uvědomuji si, že se můžu spolehnout na vynikající kolegy. Pořád se mnou budou coby žurnalisté pracovat – když to vezmu podle abecedy – Adéla Dražanová, Zuzka Kaiserová, Jaroslav Kmenta, Tomáš Poláček a Marek Šálek. A aspoň chvíli mi ještě bude pomáhat Monika Binarová. V únoru přijde, další dobrá zpráva, Martin Mls a do týmu se zapojí mladá novinářka Gabriela Jezberová. A spolehnout se můžu na zásadního art directora Petra „Hořáka“ Hořejšího. Taky na Jaromíra Šimka, jenž se stará o provoz a finance, a na Pavlínu Hajduovou, produkční, která dělá tisíc drobných věcí, na nichž stojí chod redakce. A též na Lucii Langovou a Ivetu Lébrovou, jež se věnují inzerci.

15. ledna. Dopisuji první editorial v Reportérovi. Asi z něj, milé čtenářky a milí čtenáři, chápete, že mám ze své nové pozice respekt. Zní to jako klišé, ale pro mě jde skutečně o závazek. Další věc, z které si kamarádi dělají legraci, je, že jim často cituji pasáže projevů Winstona Churchilla. Takže se posiluji jeho slavným – Nikdy se nevzdáme. Ale měl bych říct: je to samozřejmě změna, avšak my budeme dál dělat Reportéra, který chce nabídnout kvalitní žurnalistiku, jež jde do hloubky. Budeme připravovat investigativní články, propracované reportáže, rozhovory a příběhy. Budeme se snažit.  •

P. S.: Příští číslo vychází v pondělí 17. února.