Propránajána

V té době také vyšel převratný dietetický trhák ostravského obezitologa Rajko Dolečka „Nebezpečný svět kalorií“, založený na rovnováze mezi příjmem a výdejem energie. Dodnes si pamatuji, že hlt oleje rovná se jablku. Otčím také krátkodobě držel chmelovou dietu, dával si o tři piva míň, aby zpomalil proces tvrdnutí jater. Ale nějaké alergie na lepek, prach, pyly, kouř nebo bodnutí hmyzem?! Ani náhodou. Vyndat žihadlo, namazat cibulí a šmytec.

Jenomže s přívalem svobody a demokracie vpluly do našeho západní civilizací netknutého stravovacího prostoru i konzervanty, barviva a emulgátory.

V době, kdy člověk polykal gumové medvídky i ve spánku, se dozvěděl, že právě tihle roztomilí čumáčci obsahují ta nejfatálnější éčka. Po detailní rešerši jsem raději přešla na eskymo. Jenomže po dvou letech nadýmání učinila krutá gastroskopie blaženým chvílím s dobrotou na špejli konec. Odhalila totiž, že nemám žádné enzymy na štěpení laktózy.

„Vynechte mléčné výrobky, můžete zpracované sýry, například zrající, vyzkoušejte, ano?“ vyškolili mě na laktózovém.

„Jasně, vždyť přece ‚kafe a mlíko, na rakev víko‘.“ Přecházím z mléka na sušeného sójového zajíce, a ejhle – chuťově připomíná smetanu. Mají ho dokonce u Vietnamců, takže enzymy se můžou jít klouzat.

„Dávám si až pět hrnků denně,“ říkám kamarádce.

„A z čeho máš tu vyrážku na obličeji?“ řekne a objednává mě k dalším lékařům, na alergologii. Verdikt zní: „Histaminová intolerance neboli HIT, to znamená, že budete jíst jen čerstvé potraviny, to znamená, že nesmíte konzervované či fermentované výrobky, žádné zrající sýry a náhrady mléka…,“ informuje mě alergoložka.

„A zajíce můžu?“

„Zvěřinu ano.“

„Ale sójového.“

„Sója je modifikovaná, to znamená, že tu ne.“

„A co ryby?“

„Čerstvé, to znamená pouze právě chycené.“

„A vejce?

„Z vajec žloutky. To znamená…“

„… pouze bez bílků,“ řeknu otráveně. „Tak díky a nashle.“

Jdu domů, vygůgluju si dietu HIT a vyhazuji zásoby jasných histaminobomb: konzervy, naložené houby, domácí uzeniny – sbohem dávám i těm zrajícím sýrům. Všechno odvezu na Vltavskou bezdomovcům, kteří konzervy zakopnou pod lavičku a vrhnou se na hotovky. Rozhlížím se po nějaké právě chycené rybě, když mi někdo dává do ruky leták: „Staňte se brethariánem. Napojte se na pránu, která vás vyživí.“

Propránajána! To je ono! Napojím se na pránu, a žádná alergie mi v její konzumaci nezaprání.