Jozef Síkela v Bruselu

Ztratí se český komisař ve ztracených teritoriích? Síkela, neokolonialismus a šance pro české firmy

Post Image

Ztratí se český komisař ve ztracených teritoriích? Síkela, neokolonialismus a šance pro české firmy

Play icon
44 minut

foto: ČTK/Profimedia.cz

Co vlastně bude v Bruselu dělat Jozef Síkela? Původní snahou bylo získat pro něj v Evropské komisi post, z něhož bude moci hájit české ekonomické zájmy. Jenže místo toho se má Síkela pod programem „Global Gateway“ postavit vlivu Číny v rozvojovém světě a získat pro Evropu s její slabší pozicí přístup ke klíčovým surovinám. A to nebude lehké. V prosinci v Senegalu uvěznili českého podnikatele, jehož projekt se měl stát českým kandidátem na „vlajkovou loď Global Gateway“.

Bývalý český blízkovýchodní diplomat a manažer firmy Transcon Ilja Mazánek přišel před několika lety s myšlenkou, jak rychle a funkčně vybudovat letiště v zemích třetího světa. V kostce řečeno – přivezete již hotové moduly a na místě je jen smontujete dohromady. „Normálně trvá stavba letiště pět let a je na to potřeba celé konsorcium, my to zvládneme za půldruhého roku a děláme to sami,“ popisoval v druhé půli listopadu Mazánek.

Zájem o regionální letiště projevila senegalská vláda. Firma Transcon porazila francouzského i čínského konkurenta a zajistila financování tak, jak jsou na to podle Mazánka v Africe zvyklí: obstarala úvěr napůl od Komerční banky a napůl od České exportní banky. K tomu, vzhledem k rizikovosti celé operace, ještě pojištění úvěru.

V Senegalu tak dnes fungují dvě „česká“ letiště. Zatím se tu odbavují jen regionální lety, ale počítalo se s mezinárodním provozem. Paříž, Madrid, ale i Praha se měly stát destinacemi, odkud se létá do senegalského Saint Louis, perly západní Afriky, jak popisoval město na pobřeží Atlantického oceánu Mazánek. Krása podnikání v Africe, říkal, spočívá v tom, že člověk hned vidí výsledky své práce: „Zaměstnáváme v Senegalu celé rodiny, vytváříme pro ně velmi stabilní pracovní prostředí. Tím, že postavíme letiště, se z místa navíc stává de facto hub socioekonomického rozvoje. Už vidíme, jak na pobřeží rostou hotely, nové firmy,“ líčil před několika týdny pro Reportéra své zkušenosti.

Právě osud českého podnikatele Ilji Mazánka v Africe může naznačovat, co čeká bývalého ministra průmyslu a obchodu a nyní eurokomisaře Jozefa Síkelu v jeho nové roli.

Přečtěte si také

Skvělý marketing

Na Mazánkova senegalská letiště si české úřady vzpomněly, když bylo v druhé půlce roku potřeba nominovat do Bruselu nějakého kandidáta na jeden z ukázkových evropských projektů zvaných Global Gateway Flagship: jde o poněkud opožděnou odpověď Evropské unie na čínskou Belt and Road Initiative, s níž se Číňanům podařilo získat silné pozice v rozvojovém světě.

„Projekt letišť v Senegalu je už jako Flagship na rok 2025 schválen,“ napsal na začátku prosince náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák. „Z hlediska MZV to vidíme nejen jako potvrzení kvality a potřebnosti projektu, ale jsme přesvědčeni, že to je i příležitost pro replikaci projektu v širším regionu západní Afriky včetně navazujících projektů logistických a ekonomických zón a s tím spojené možnosti získání rozvojového financování.“ 

Projekt senegalských letišť Ilji Mazánka přitom ve skutečnosti nebyl evropský ani trochu, nešly do něj žádné unijní peníze. Jediná výhoda, kterou měla „prestižní evropská značka Global Gateway“ Transconu přinést, byla řekněme marketingová. „Uvidíme, co z toho bude,“ říkal k tomu Mazánek s tím, že v Senegalu se na jaře konaly prezidentské volby a některé podobné projekty teď stojí. Pak se telefonické spojení přerušilo a později už nebylo možné se mu dovolat.

Podpořte Reportér sdílením článku