Marcel Soural, Trigema

Sníh je vzácné zboží, je potřeba posílit léto, říká šéf Trigemy provozující areál v Rokytnici 

Post Image

Sníh je vzácné zboží, je potřeba posílit léto, říká šéf Trigemy provozující areál v Rokytnici 

Play icon
20 minut

foto: Marek Knittl

Před třiceti lety zakládal stavební firmu, dnes patří jeho skupina Trigema mezi významné tuzemské developery. Stojí za známými pražskými projekty jako Fragment nebo Lihovar. Před lety se Marcel Soural pustil i do provozování zimních středisek, v roce 2023 vstoupil do jednoho z největších českých resortů, Rokytnice nad Jizerou.

V Rokytnici nad Jizerou jste začali druhou zimní sezonu. V čem bude jiná než ta první?

Vstoupili jsme tam koncem září 2023 a ta první sezona byla taková hodně narychlo. Teď jsme si to osahali a zjistili, jak to funguje. Pro letošek byla těch novinek celá řada. Můžeme začít u toho, že máme dvě nové rolby Prinoth Leitwolf X z Itálie, které v sobě mají naimplementovaný odečet výšky sněhu pomocí satelitu.

Jak to funguje?

V létě se nasnímá kopec z letadla nebo dronu, pak se udělá přesný model. A pak se v zimě jen odečítá poloha rolby ze satelitu a tím se zjistí výška sněhu a jak se s ním hospodaří. Nové technologie už umožňují i to, že rolbař vidí, kolik sněhu je čtyřicet nebo padesát metrů před ním.

Takže s ním může hospodařit…

Lyžaři většinou sníh nahrnou na kraje sjezdovky, kde se moc nejezdí. Rolbaři pak vidí, jakou tam mají zásobu, mohou s tím pracovat a vlastně tak udržet sjezdovku déle v provozu.

Zdá se, že sníh je na horách poslední dobou skutečně vzácné zboží.

To skutečně je. Proto by nestačilo opatřit jen ty chytré rolby. Pořídili jsme i tři moduly SnowFactory, což je vlastně výrobník sněhu, funguje ale na jiném principu než sněžná děla. 

Četl jsem o něm, máte ho na Monínci. Dělá vlastně takové malé šupinky ledu.

Velkou výhodou je, že pro výrobu nepotřebuje teplotu pod nulou, může dělat sníh i při plus patnácti. A navíc je ten sníh uvnitř chladnější a sušší, a tím pádem déle vydrží. Na Monínci máme pět modulů, každý má kapacitu sto kubíků za den. S těmi moduly dokážeme garantovaně vysněžit sjezdovku o délce 600 metrů. Je to samozřejmě brutálně drahé. Na podzim jsme vysněžili polovinu z 1 200 metrů dlouhé sjezdovky a na těch šesti stech metrech se u nás jezdilo nejdříve v celé republice, už od 17. listopadu.

Což je trochu kuriózní vzhledem k tomu, že se jedná o kopec ve středních Čechách.

Ale zase není v národním parku, takže nenaráží na podobná omezení jako třeba Rokytnice. Tam jsme s Krnapem vyjednali tři moduly, které máme na dojezdech sjezdovek, kde je to nejvíce potřeba. Protože pokud přijdete o sníh na dojezdu, je vám ten nahoře na kopci k ničemu.

Změny provázely i systém parkování. Proč?

Nainstalovali jsme sofistikovanější závorový systém na parkoviště, který rozpozná SPZ aut. Ty jsme propojili se skipasy, takže ti, kdo u nás lyžují, mají parkování zdarma v ceně a ti ostatní nám za parkování něco zaplatí, protože de facto zabírají místa určená těm lyžujícím. Připravili jsme také rebranding celého lyžařského byznysu pod názvem Nahoru. 

Což platí pro Rokytnici a Monínec najednou?

A bude to platit i pro náš třetí resort, areál Samoty v Železné Rudě. Tam už se roky čeká na povolení pro novou podobu areálu. A ještě to nějakou dobu potrvá, než ho zvelebíme.

V čem vizuální proměna Rokytnice spočívá?

Vykosili jsme reklamní smog a celé je to laděné v hezké kombinaci bílé, modré a černé. Myslím, že je to pěkné.

Přečtěte si také

Sto dnů za zimu

Pojďme nyní k ekonomice lyžařského areálu. Jaký je obrat a z čeho vychází? Předpokládám, že klíčovým zdrojem příjmů je jízdné na lanovkách a vlecích…

Cílem je obrat kolem sta až sta deseti milionů korun. Klíčovým příjmem je skutečně jízdné, protože v Rokytnici neprovozujeme nic jiného než ta přepravní zařízení. To se ale do budoucna určitě změní, protože s tím jsme do celé akvizice šli.

Podpořte Reportér sdílením článku