Opavská radnice nepodá žalobu na stát kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně

8. ledna 2025

foto: ČTK / Ožana Jaroslav

Zářijové povodně napáchaly v Opavě škody za miliardy korun. Město zvažovalo, že kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně stát zažaluje. Připojit se chtěly další obce a firmy. Nyní se vedení radnice rozhodlo, že žalobu nakonec podávat nebude.

Voda v Opavě loni v září zničila sportovní halu, fotbalový stadion, městské sady či koupaliště a celkové škody šplhají k miliardám korun. Opavská radnice proto zvažovala, že kvůli nedostatečné ochraně města stát zažaluje. Město chtělo najít konkrétního viníka a uhradit obrovské škody nad rámec státní pomoci. „Máme to dneska u právníků, protože nemůžeme takovéto důsledky sanovat sami, právníci hledají, koho budeme žalovat, kdo toto způsobil, na koho se to město může obrátit,” řekl 14. 10. 2024 Reportérům ČT primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Žalobu zvažoval i krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) a místostarostka obce Zátor Jiřina Míčková (SNK). 

„Spojili jsme se s Krnovem, který byl také velkou vodou značně poškozen, ale i se soukromými podniky, například s krnovskou Kofolou, ale i s okresní hospodářskou komorou. Společná žaloba bude mít zcela jistě větší váhu, než když ji podá jen nějaký primátor z Opavy,“ řekl tehdy, 27. 10. 2024, pro Novinky.cz Tomáš Navrátil (ANO). Vedení města ale nakonec žalobu podávat nebude. „Doufáme, že stát splní slib a přehrada se za dva roky začne stavět,“ uvedl pro Magazín Reportér mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný.

Přečtěte si také

Opavská radnice předpokládá, že přehrada v Nových Heřminovech mohla společně s plánovanými protipovodňovými opatřeními město před velkou vodou ochránit. Podobný názor zastává i starosta Krnova. „Škody by byly určitě menší, je možné, že část města by byla pod vodou, je možné, že by to nezachránilo celý Krnov, ale kdyby ta přehrada existovala, tak velké škody by určitě nebyly,“ řekl pro Magazín Reportér starosta Krnova Tomáš Hradil. 

Jestli a kde by přehrada skutečně pomohla, zatím není jasné. Český hydrometeorologický ústav zpracovává zprávu, ve které případný účinek přehrady při loňských povodních vyhodnotí. Zprávu musí nejprve schválit vláda, hotová by měla být do poloviny letošního roku. 

O přehradě se v Nových Heřminovech uvažuje už od katastrofálních povodní v roce 1997. Jen jedenáct let trvalo, než vláda schválila konkrétní variantu. V roce 2012 stavba získala potřebné razítko od Ministerstva životního prostředí (EIA) a v roce 2021 došlo k zahájení územního řízení. Pravomocné rozhodnutí pro výstavbu získal stát loni před Vánocemi. Situace ale není jednoduchá – stále nejsou vykoupeny potřebné pozemky a ve hře je i vyvlastnění, uvedl ministr Marek Výborný na páteční tiskové konferenci

Podpořte Reportér sdílením článku