Tra la la

Jsou lidé, kteří mají schopnost si okamžitě po rozchodu pořídit nového partnera. Zatímco já truchlím celé dlouhé měsíce, zdánlivý vztahový lůzr už týden po rozchodu sází na sítě selfíčka s novým objevem.

V naší kapele byli většinou všichni single, a tak jsem se v dobách solitérství necítila tak osamělá. Jediný zadaný člen kapely byl bubeník, který pracoval v počítačové firmě a měl dlouhodobý, zvláštně indiferentní vztah. Jmenoval se Víťa, při hraní vypadal, jako by se potápěl, a po hraní, jako by ho někdo vymáchal v savu. Byl to výborný obchodník, o rodinu se staral perfektně a se svou ženou Ladou působili sehraně. Jednou k nám přišli na párty, celou dobu strávili v kuchyni, uvařili si vlastní jídlo, opili se a zamotali do závěsů, ve kterých pak usnuli.

Když jsme byli na měsíčním koncertním turné po Státech, po týdnu se ke mně Víťa v minivanu naklonil:

„Promiň, Evo, já jsem strašně na sex, a jak to nemám tři dny, tak jsem nesvůj.“

Dívala jsem se okýnkem pryč a hypnotizovala svodidla u silnice.

„Ježíš, Evo, se mnou to strašně šije… můžu aspoň doufat? Co ve středu?“

„Buď rád, že máš Ladu.“

„To já samozřejmě jsem, s tebou by se to nepočítalo, jsi kamarádka.“

„Ne, fakt děkuju,“ řekla jsem a v duchu dodala: „To bych snad radši umřela.“

Život šel dál. Co čert nechtěl, asi po půl roce volá Víťa. „Ahoj, že neuhodneš, proč volám? Rozešel jsem se s Ladou, teda ona se mnou, našla si instalatéra. A jelikož jsi má jediná kamarádka, rozhodl jsem se, že u tebe budu nějaký čas bydlet.“

„Já mám astma, promiň, Víťo.“

„Mně stačí koutek, nebudu tě vůbec rušit.“

Víťa nakonec dorazil s batůžkem, upražil pstruha na mandlích, vylil si srdce a zabral obývák. Po pár dnech dorazil s rozzářenýma očima: „Našel jsem si holku.“

„Gratuluju. A kde jsi ji tak rychle splašil?“

„Ve vinárně. Má legrační přízvuk a pořád říká tra la la. Tím mě vždycky odzbrojí.“

„A už jste spolu něco měli?“

„Jasně, několikrát. Je šikovná.“

„Vždyť jsi každou noc tady.“

„No, ona v noci pracuje.“

Víťa dál bydlel u mě. Občas na pár dní zmizel, a když se vrátil, byl celý nesvůj, jako by ho něco tížilo.

Nakonec mu to nedalo: „Musím ti něco říct. Chodím za Ninou do bordelu. Jsem prostě zvyklej mít pravidelnej sex, vždyť mě znáš, tak mě nic jinýho nenapadlo. Je moc milá, teď se dokonce nechala pozvat na lyže. Ale mimo podnik se mnou odmítá spát, takže mám předplaceno.“

„A co děláte na lyžích po večerech?“

„Díváme se na Mrazíka a pijeme vodku.“

„Ten vztah tě musí stát balík.“

„Já jsem všem kolegyním Niny prodal monitory k počítačům, takže se to trochu srovnalo… Hele, zrovna píše z práce: ‚Zdrávstvuj, u menjá málo rabóty, celuju tebja.‘ Co mám odepsat?“

„Že tě mrzí, že byznys nerabótajet, ale že jsi sčastliv, že je ti aspoň pár hodin věrná…“

„Teda Evo!“

„Tra la la.“