Co bude určovat rok 2025? Boj o sněmovnu, nástup Trumpa a plány nové Evropské komise

Jaké události nebo fenomény považujete za klíčové pro českou společnost v uplynulém roce?

Klíčové je, že se začala zlepšovat ekonomická situace. V tom smyslu, že se přestala prohlubovat inflace. Technicky vzato tedy roste reálná mzda, nicméně pořád nedosahuje úrovně roku 2021 nebo 2020 a řada lidí na ni nejspíš ani příští rok nedosáhne. Zaměstnanci v expertních profesích dokážou reálnou mzdu z roku 2021 dohnat. Ale těm, kdo pracují ve školství nebo v sociálních službách, se dokonce ještě teď snižuje. Takže každá část společnosti vnímá situaci jinak. Druhým důležitým fenoménem je neschopnost sněmovny vůbec nějak fungovat. A obrovské množství obstrukcí a hlasování spíše demonstrativního charakteru. Běžný člověk samozřejmě detaily nesleduje, spíš to bere tak, že se politika nikam neposouvá a věci, které dřív šly, teď prostě nějak nejdou. Je to dlouhodobější fenomén, ale v tomhle volebním období graduje.

Ještě něco dalšího jsme hodně řešili?

Končící rok dost rámovaly drobné věci, o kterých se hodně mluvilo nebo které byly zástupným symbolem pro něco jiného. Typicky třeba ceny másla před Vánoci. Podstatné byly také volby do Evropského parlamentu. Přinesly mírné přerozdělení sil mezi politickými uskupeními, faktický vznik Motoristů, velké problémy Pirátů, nejistotu u SPD a potvrzení naprosté dominance hnutí ANO. A taky odhalily jednu důležitou věc.

Jakou?

S jakými výsledky je nebo není možné počítat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Vládní strany totiž dlouho sázely na to, že jejich voliči sice nejsou moc spokojení, ale pak stejně přijdou hlasovat proti Andreji Babišovi, Tomiu Okamurovi nebo Kateřině Konečné. Ale ukázalo se, že to není zdaleka tak samozřejmé. Proto se strany snaží měnit image. Tu úspěšněji, tu méně úspěšně.

Jak nás ovlivňovala situace ve světě?

Co asi určovalo rok 2024 nejvíc, je nebývalá geopolitická nestabilita a s ní spojená nejistota. V zásadě se v politické rovině odehrály pro českou veřejnost dvě důležité věci. Zmíněné volby do Evropského parlamentu a americké prezidentské volby. Boj o hlavu státu USA sice vzbuzuje hodně emocí, ale do reálné politiky se ještě nepropisuje. To začne až s nástupem Donalda Trumpa do funkce. Stejně tak nová Evropská komise má sice už za sebou všechna slyšení a je schválená, ale čeká se hlavně na její dokument, který bude asi hodně vycházet z Draghiho zprávy (zpráva bývalého italského premiéra Maria Draghiho o konkurenceschopnosti sedmadvacítky, která řeší, proč Evropa zaostává za USA a Čínou a co by měla udělat, aby nepříznivý vývoj změnila – pozn. red.) a bude hovořit o konkurenceschopnosti.

Proměnily se za uplynulý rok priority českých domácností?

Středně příjmové a bohatší domácnosti už neřeší velké problémy. Vidíme, že spousta lidí je schopná utrácet. Lidé nepřestali jezdit na dovolenou do zahraničí, mimo jiné i proto, že je leckdy v podstatě stejně drahá jako dovolená v Česku. Na druhou stranu přetrvává velká nejistota u lidí, které hodně zasáhla inflace. U nich je menší pravděpodobnost, že jim v práci zvýšili plat. Takže pokračuje dvoukolejnost, o které jsme se bavili už loni. Typicky hodně velké téma byly nové hypotéky, teď se ale hypoteční trh vrací do původní formy. Zároveň nevidíme propad ve schopnosti hypotéky splácet. Takže tahle nejistota u této specifické skupiny zřejmě pominula.