To nejlepší z Reportéra. Výběr 24 zajímavých textů roku 2024

Pro všechny čtenářky a čtenáře odemykáme 24 reportáží, rozhovorů, odhalení i příběhů, které jsme v magazínu Reportér vydali v roce 2024.

Budeme rádi, když vás i nadále budou naše texty bavit. A jestliže zatím k našim předplatitelům nepatříte, doufáme, že vás naše práce zaujme a rozhodnete se nás sledovat pravidelně. Předplatné Reportéra jednoduše objednáte zde a může být i zajímavým dárkem k Vánocům pro vaše blízké.

Jaroslav Kmenta a stav mafie v Česku

Největší boom zažila česká mafie v letech 1990 až 2006, pak přišlo několik závažných událostí, které vedly k oslabení moci zločinců. Skončila tak jedna éra v českém organizovaném zločinu, která je protkána sérií dodnes neobjasněných únosů, vydírání a vražd. Po roce 2010 se ale české podsvětí transformovalo. Kdo je nejvýše postavenou autoritou polosvěta a jak dopadly hlavní mafiánské skupiny?

Filmová hvězda Geislerka

„Já odjakživa do všeho vrtám. Kdo se mnou točil, ten ví, že se vyjadřuju ke scénáři, ke kostýmům i k postavám, které vůbec nejsou moje, pokud vidím, že tím můžu pomoct výsledku,“ vysvětluje jedna z nejobsazovanějších českých hereček Aňa Geislerová, proč se u filmu Karavan stala i koproducentkou. V rozhovoru se dozvíte, jak se jí hrála matka handicapovaného syna, jakou výstavu chystá se svou sestrou Ester a proč svůj život nechce stavět na vzpomínkách.

Jak padla nesmrtelná snajperka

Je 16. dubna 2024 a v Ostrohu na Volyni k sobě šedivějící brýlatý třicátník tiskne šestiletého blonďáčka s ubrečenýma očima. Stojí vedle rakve přikryté žluto-modrým praporem, kráčí v pohřebním průvodu až na náměstí plné stovek klečících lidí se sklopenými hlavami. Objímají se na hřbitově, když rakev dosedne do hrobové jámy. Salva čestné stráže. Pohřeb ženy a mámy, ukrajinské snajperky Káti. Syrová reportáž o jejím osudu spolu s příběhem jednotky, v níž sloužila.

Sestry Drahotovy po 10 letech

Před deseti lety vyšla na titulní straně druhého čísla magazínu Reportér fotografie dvojčat – Elišky a Anežky Drahotových. Bylo jim tehdy 19, byly velkými nadějemi české atletiky, hlavně chůze, za sebou měly už řadu úspěchů. Co po tomto článku následovalo? Anežka šla výkonnostně nahoru, Eliška naopak. Obě byly pod enormním tlakem, obě čelily zdravotním problémům. „Neznaly jsme nic jiného než sport,“ potvrzuje Eliška. Ta záhy vrcholový sport opustila. Kdy a proč ji následovala i její sestra a kam se jejich životy posunuly?

Padesátimilionový podvod a stopy Karla Havlíčka

Cesty spravedlnosti jsou v Česku nevyzpytatelné. V příběhu dotačního podvodu chybovali podivuhodným způsobem skoro všichni, kdo se okolo něj pohybovali. Manažeři žádající o podporu pro svou firmu, dotační a berní úředníci, ale i zástupci státu. Loni, patnáct let od problematické žádosti o dotaci, Nejvyšší soud snad již definitivně rozhodl, že šlo o podvod. Právě kvůli sérii přehmatů však stát padesát milionů s největší pravděpodobností nikdy neuvidí. Jiří Štický rozkryl příběh dotačního podvodu i role Karla Havlíčka v něm.

Retro je hit!

Retro nábytek je teď tak módní, že třeba kusy z 30. let nejspíš postupně dojdou, nebudou už k sehnání. Tereza Jakubíčková se věnuje renovaci nábytku, opravuje ho, aby sloužil další roky. V rozhovoru s ní se dozvíte, která epocha je její srdeční záležitostí, co všechno se dá ještě zachránit a na kolik taková renovace starého kusu přijde.

Reportáž z vyplavené České Vsi na Jesenicku

„Až opadne největší nápor, asi to na nás dopadne. Ale někteří lidi přišli o dům, to je jiný kalibr,“ reaguje na nabídku psychické pomoci jedna z obyvatelek České Vsi. Obce, kterou zářijová povodeň změnila k nepoznání. Náš reportér Marek Šálek se jako dobrovolník Diakonie Českobratrské církve evangelické zúčastnil monitoringu škod. V jeho reportáži se dozvíte, co místní nejvíc trápí, kdo jim pomáhá a jak takový monitoring probíhá.

Velká hra o mikročipy

S každou válkou se lidstvo naučí něco nového, současný rusko-ukrajinský konflikt naučil obě strany ve velkém využívat drony. Klíčovou součástkou dronů jsou přitom mikročipy a klíčovým místem jejich světové výroby je Tchaj-wan. Světové mocnosti, hlavně USA a Čína, usilují o technologickou převahu, a ostrovní země je proto předmětem jejich zájmu. Zuzana Kaiserová v článku popisuje, jak se čipy vyrábějí, jak fungují a jakou roli v mezinárodní hře hraje Česko.

Musil, Kmenta a historky z podsvětí: Útok berlí a boss na křtu

Proč reportéra Jaroslava Kmentu praštil v roce 1999 tehdejší místopředseda vlády Egon Lánský před jednáním vlády berlí? O tom vyprávěl ve speciálním dílu politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Tématem byl i organizovaný zločin, mluvilo se i o překvapení, když se na křtu jeho knihy o Radovanu Krejčířovi zjevil boss polosvěta Vlastimil Spěvák. Poslechněte si podcast a nahlédněte do zákulisí světa politiky i organizovaného zločinu.

Tajuplný Athos na vlastní kůži

Do klášterů tajuplného mnišského státu Athos se dostane jen několik desítek mužů ročně, ženy tam nesmějí vůbec. Tomáš Poláček dostal povolení a letos se tam mohl vypravit. A co víc, jel tam z Prahy autem. Jak dopadla smělá cesta na svatou horu a zpět, popisuje ve velké reportáži.

Které nemoci vyčtete z genomu?

Imunolog Radek Klubal v rozhovoru vysvětluje, co všechno lze dnes vyčíst z genetického testování. A také jak se tyto informace dají využít pro preventivní opatření, která mají smysl jak pro daného jedince, tak i pro celý zdravotnický systém. Přečtěte si, jestli lze předem zjistit dispozice k Alzheimerově nemoci, rakovině, ale třeba i k tomu, na jaký sport se člověk hodí či jaké bude mít povahové rysy.

Trdlokomedie

Když procházíte centrem Prahy, trdelník nemůžete minout. Petr Boček je podnikatel, který se o jeho rozmach zasloužil. Za víc než dvacet let, kdy v této oblasti podniká, mu však trdelník zhořkl. Mezi nejznámějšími prodejci a trhovci se totiž kolem prodeje této lukrativní pochoutky seběhla pořádná mela. Článek popisuje zázračnou expanzi trdelníku, řadu sporů, které se kolem něj točí, i proslulá jména ze zákulisí pražské politiky, která v nich figurují.

Pokus o únos kvůli volbám

Před patnácti lety dostalo podsvětí zakázku na únos právníka Jana Kalvody. Šlo o to, aby nemohl u Ústavního soudu zmařit předčasné volby. Říkalo se, že objednávku dostal boss Elemír Slepčík. Dokonce se tehdy s Kalvodou i sešli. „Vykonavatelé měli být jiní,“ říká Slepčík a dodává, že objednávka pocházela z vysokých politických pater. Případ, kdy se zločin dotkl politiky, odhaluje Jaroslav Kmenta.

Zábavné příběhy ze starožitnictví

Martin Cinolter už přes třicet let vede krásné starožitnictví hned naproti pražské Maiselově synagoze. Specializuje se na šperky, tím pádem i na drahé kameny, a je skvělým vypravěčem. V podcastu Host Reportéra uslyšíte řadu fascinujících příběhů a dozvíte se, jak dopadl Tomáš Poláček se svým rodinným pokladem.

Schovaná celou válku

„Maminka se ke mně naklonila do postýlky a řekla: Buď tady hodná, já se brzy vrátím.“ Vzpomíná Doris Bartoníčková na okamžik loučení před tím, než máma nastoupila do transportu. Táta už byl v té době kvůli svému židovskému původu v koncentračním táboře. O tehdy čtyřletou holčičku se postarali prarodiče, celou válku ji skrývali, různě se stěhovali po Praze. Tatínek válku nepřežil, maminka se vrátila. Přečtěte si celý příběh paní Doris.

Varování Husákova dítěte

„Mladým se dnes nechce pracovat, chtějí benefity, žádají rovnováhu mezi prací a soukromým životem – a to jsme přece my nechtěli, když jsme byli mladí, my jsme dřeli. Potíž této argumentace však je, že když jsme my, boomeři, byli mladí, svět vypadal podstatně jinak,“ píše Michal Musil v eseji. Dozvíte se v ní i to, v čem je jistá past současného láteření starších na mladou generaci a proč by se „Husákovy děti“ měly snažit svoje mladší spoluobčany chápat.

Děda mě naučil pomáhat lidem

Zdeněk Matějček byl a dodnes je světově uznávaným dětským psychologem, který se v tehdejším Československu průkopnicky věnoval psychické deprivaci u dětí v ústavní péči. Jeho vnučka Alžběta Candia Muñoz založila před jednadvaceti lety organizaci HOST, jež pomáhá rodinám zvládnout péči o děti. V rozhovoru na svého dědečka vzpomíná, dozvíte se ale i to, proč dlouho tajila, čí je vnučkou, či v čem se s ním profesně neshodla.

Výživa sportovních hvězd

Co je ve výživě sportovců naprostý základ? Je to až překvapivě jednoduché: musí správně „dojíst“ fyzickou zátěž, kterou podstupují. Biochemik a nutriční specialista z pražského IKEM Pavel Suchánek říká, že správnou výživou se dá výkon ovlivnit až o desítky procent. Zákulisí správného stravování vám představí článek a zodpoví i na otázky, jestli může jít vrcholový sportovec spát s plným žaludkem a zda platí, že pivo je vlastně iontový nápoj.

Bartoš, Fiala a stavební řízení

Kauza digitalizace stavebního řízení hýbala Českem celé léto. Od 1. července musely stavební úřady začít pracovat v novém systému, návod na jeho použití ale obdržely jen pár dní před tím. Úředníci novinku vnímali jako fiasko. Dlouho očekávaná digitalizace vyústila v odvolání ministra Ivana Bartoše a následně odchod celé jeho strany z vlády. Co tomuto dramatu předcházelo, jsou Piráti opravdu takoví amatéři a v čem byl ten největší problém?

Tour na kole, ovšem na Ještěd

Aspoň jednou v životě se ocitnout v kůži Romana Kreuzigera a vyzkoušet si opravdový cyklistický závod… Marek Šálek se zúčastnil amatérského závodu série Road Classics s cílem na Ještědu. V reportáži se dozvíte, jak obstál v peletonu nadšených cyklistů, jak jako „hobík“ zvládl brutální převýšení a co zajímavého o novém sportovním fenoménu a lidech kolem něj zjistil.

Odšpuntované město

Mezi nejžádanější lokality bydlení v Praze patří staré měšťanské čtvrti jako Vinohrady, Dejvice či Vršovice – bloková výstavba se dvorky a klasickými ulicemi. Proč se tedy takové byty a čtvrti nestaví? Protože to donedávna nebylo možné, až nyní v tomto duchu vzniká celá nová čtvrť, projekt Smíchov City. Přinášíme vám vysvětlení, na co podobná výstavba narážela, jak si stojí blokové čtvrti v porovnání s jinými typy zástavby a kolik lidí by Praha zvládla s tímto staronovým přístupem pojmout.

Útěk z jedné diktatury do druhé

„Jeli jsme vlakem určeným k transportu uhlí. Strojvedoucí často zastavovali, čekali na úplatek,“ vzpomíná Drahoslava Rut Nývltová na březen 1947. Tehdy její rodina, stejně jako řada dalších volyňských Čechů, využila možnosti repatriace. V článku se dozvíte, jaké rozčarování přinesl volyňské Češce návrat do Československa, jak se jim žilo v Sovětském svazu i co je čekalo po komunistickém převratu.

Deset let na špičce

„Než vydávat špatné video, to radši nic. Počkám si, až přijde nápad a koncept, za který se nemusím stydět. Ono to má logiku, protože kdybych lidi zahlcoval balastem, přestanu je bavit,“ říká Karel Kovář, známější pod přezdívkou Kovy. Ve velkém rozhovoru vzpomíná na své dětství, vypráví, kdy byl nejblíž k vyhoření, a vysvětluje, jak se proměnil vztah veřejnosti k youtuberům.

Jak pomoci lidem zasaženým ztrátou nejbližších

„Cítím, že v srdci vznikla díra, kterou nic nezacelí. Časem ji možná něco trochu zakryje, ale ta díra už tam bude pořád,“ napsal krátce po střelbě na filozofické fakultě tatínek jedné z obětí. Přinášíme příběhy tří lidí, kteří náhle přišli o své nejbližší. Vypráví o tom, jak se tehdy cítili a co jim pomáhalo ztrátu přijmout. O svých zkušenostech mluví i ti, kdo lidem zasaženým ztrátou pomáhají. Ti, kteří v těžké chvíli umí poskytnout to podstatné, umění soucitu.