Hitparáda diktátorských rodin. Asadové bronz za výdrž, stříbro za krutost

Kam patří Asadové v žebříčku diktátorských rodů? Kteří zločinci u nás dostali Řád bílého lva? Jaké argumenty používají čeští obhájci syrského diktátora? A co si o něm myslí favorit na premiérské křeslo? O tom všem byla řeč v dalším díle politického podcastu Pravda vítězí.

Babrak Karmal

„O víkendu nám skončila jedna z životních jistot. Sýrii už nevládne Asad – toho jsme se dočkali až nyní, kdy je nám oběma přes padesát let.“

„Ano, rodina Asadů začala vládnout v Sýrii ještě předtím, než jsem se narodil. Od roku 1970 vládl Háfiz Asad a po něm nastoupil jeho syn Bašár Asad. A ti dva vládli zemi padesát čtyři let.“

„Háfiz Asad, to bylo časté jméno ze zpráv mého dětství ze socialismu. Vedle dalších podobných hrdinů, jako byli kubánský Fidel Castro, libyjský Muammar Kaddáfí, severokorejský Kim Ir-sen anebo afghánský prezident Babrak Karmal – toho jsem měl kvůli jménu úplně nejradši.“

„Mimochodem řada z nich jsou nositeli nejvyššího československého státního vyznamenání. Háfiz Asad dostal Řád bílého lva v roce 1975…“

„…tři roky po Castrovi, dva roky po Kim Ir-senovi a tři roky před Kaddáfím.“

Diktatury můžou padnout rychle

„Konec Bašára Asada rovněž znamená konec další diktátorské dynastie. Castrové na Kubě skončili po více než šedesáti letech v roce 2021, nicméně samozřejmě tamní režim dál není žádnou demokracií.“

„Takže vítězem soutěže despotických dynastií původně spřátelených se sovětským blokem se tak stává rodina Kimových, která vládne Korejské lidově demokratické republice už od roku 1948 a v čele země je už třetí zmetek z tohoto rodu.“

„Ano, po Kim Ir-senovi, který vládl asi 45 let, přišel na řadu jeho syn Kim Čong-il a jeho sedmnáct let a pak přišel syn Kim Čong-un, který vládne dosud a ničí zemi a její obyvatelstvo už třináct let. A teda u Kimů, stejně jako u Asadů je termín ‚ničí zemi a obyvatelstvo‘ vlastně dost milosrdný. Délka vlády Kimů přesáhla pětasedmdesát let. Mimochodem jedno poučení a varování pro korejské Kimy a další podobné případy. Diktatury mohou padnout velmi rychle, i když to v podstatě nikdo nebo jen málokdo čeká.“

„V délce diktátorské vlády jsou Asadové mezi touhle partou dynastií světových politických gangsterů až třetí. Ale pokud jde o rozvrat země a počet obětí, myslím, že mohou směle pošilhávat po stříbru – Kimové jsou asi ještě před nimi.“

Je to spiknutí velmocí

„V naší české kotlině, ale i v zahraničí existovalo mnoho, řekněme, omlouvačů Bašára Asada.“

„Ocituji výkonného ředitele Institutu Václava Klause Jiřího Weigla, konkrétně článek, který napsal 9. prosince, den po Asadově pádu. Cituji: ‚Část pozorovatelů u nás jásá, jak proruský tyran slavně prohrál a jak Putin utrpěl zásadní porážku. Rozumnější komentátoři se ptají – proč zkušené vojsko, které celou dekádu vzdorovalo islamistům, náhle bez boje kapituluje? Proč Rusové nic nepodnikli, když by jejich letectvo nepochybně bylo schopno tak jako v minulosti lehce vyzbrojené islamisty těžce masakrovat? Proč Írán mlčí a nechá svého spojence padnout?‘ A Jiří Weigl na závěr napsal: ‚Bašár Asad byl zjevně obětován. V pozadí je velká velmocenská hra o novém bezpečnostním uspořádání v Evropě i na Blízkém východě. Kdosi vynesl syrskou kartu. Uvidíme, čím bude hra pokračovat a co za tuto oběť kdo dostane.‘“

„No, může se samozřejmě stát, že se teorie o velmocenské hře v pozadí někdy v budoucnu ukáže jako reálná. Do té doby si ovšem já osobně troufnu zůstat u názoru, že ultra-tajné globální velmocenské hry jsou super do literatury nebo do bondovek, ale v reálném světě se moc nedějí.“

Fyzicky špatně

„Já se opravdu nepovažuji za odborníka na Sýrii, taky nebudu tvrdit, že jsem Asadův pád čekal. A naprosto chápu obavy, co v Sýrii po Asadovi bude. Obavy, že tam bude pokračovat válka nebo že vznikne nějaký nepěkný radikálně-islamistický režim, jsou zcela legitimní. Ale štve mne to omlouvání, shovívavost vůči Asadovi, který byl fakt krvavý řezník. Ukazují to obrazy hrůz z věznice Sajdnájá. Mimochodem už dříve různé organizace sledující dodržování lidských práv říkaly, že ten Asadův režim je skutečně takhle brutální, ale Asadovi omlouvači to bagatelizovali. To chtějí ten řeznický režim omlouvat a bagatelizovat i teď?“

„Jméno věznice Sajdnájá asi nedostanu hodně dlouho z hlavy. Když jsem si některé zprávy četl, tak se mi normálně dělalo fyzicky špatně. Takhle nějak si museli připadat čtenáři novin na konci druhé světové války, když si v nich četli popisy nacistických koncentráků.“

Holt není ideální

„Taky bych rád ocitoval Miloše Zemana, který byl deset let českým prezidentem. Ještě předtím řeknu, že pokud jde o jeho zahraniční politiku, mám na něj kritický názor zejména kvůli jeho postoji k Rusku. A jeho postoj k Rusku souvisí i s jeho postoji k Asadovi, který byl Putinovým spojencem. Podle serveru iDNES.cz český prezident v roce 2016 řekl, že ‚nikdo nepovažuje Asada za ideálního. Je ale potřeba vědět, kdo stojí proti němu,‘ upozornil. ‚Politika není volbou mezi dobrem a něčím lepším, je to vždy volba menšího zla.‘“

„Zeman říkal, že Asad je menší zlo než Islámský stát, což já nějak můžu pochopit, protože Asad na rozdíl od ISIS neměl nikdy ambice, že vybuduje nějaký mezinárodní chalífát, do kterého bude patřit i Evropa. Ale ta věta, že Asad není ideální… Zkus to říct třeba takhle – ten masový vrah Asad není ideální, ale vrazi jsou všude. To je trochu, jako když v roce 1938 spousta lidí říkala: Hitler není ideální, ale je to důležité pro stabilitu Německa, pro stabilitu regionu – a je to ochrana Evropy před bolševiky.“

„Mimochodem, že Asad byl hrází proti Islámskému státu, to je taky trošku bod ruské propagandy. Protože pro Asada a pro Rusy byly vždy mnohem zásadnějším terčem síly, které byly primárně proti Asadovi, u Islámského státu to bylo minimálně komplikovanější.“

To je jen narativ

„Ty jsi mě ještě zásoboval články o bývalé velvyslankyni České republiky v Damašku, paní Evě Filipi, která tam velmi dlouho působila jako jeden z mála diplomatů. Jak jsem četl, z určitého hlediska bylo dobré nechávat pro Evropu a Spojené státy otevřený alespoň jeden komunikační kanál s Asadovým režimem. Ale některé výroky, které pronesla Eva Filipi už po svém návratu, mě zaujaly.“

„Ona tedy ty výroky říkala vždycky, ale když byla velvyslankyní, tak sis mohl říct, že je říká kvůli tomu, že působí v Damašku a musí vystupovat jako diplomatka. Ale je otázka, zda si to doopravdy nemyslela a nemyslí, protože tak vystupuje i po svém návratu. Ocituji rozhovor s Evou Filipi v Reflexu z letošního června. Otázka: V březnu 2011 Asad krvavě potlačil nepokoje a v Sýrii začala občanská válka. Odpověď paní Filipi: To je narativ, který se rozšířil. Otázka: A bylo to snad jinak? Odpověď paní Filipi: Existují dvě verze toho, co se odehrálo… Podle jedné začali vojáci střílet do davu lidí… podle jiné Asad nařídil, že policisté nesmějí zbraně použít. Navíc demonstrace nebyla tak pokojná, jak se tvrdí. Několik policistů během ní prokazatelně přišlo o život.“

„Doufám, že se teď nedočtu, jak někdo říká, že existence oné věznice je sporná a není podložená fakty a ty mrtvoly tam taky nebyly.“

Turek, Rus, Švejk

„A další věci, které říkala bývalá velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi. Podle zprávy z 3. prosince na webu České televize prohlásila, že se nedomnívá, že hrozí, že by větší část Sýrie opět ovládly džihádistické ozbrojené skupiny. Ale současně taky říkala, že se jí nezdá, že by Asad s Íránem a Ruskem v zádech byl až tak slabý.“

„O pár dní později v rozhovoru, který vyšel na iDNES, 7. prosince – mimochodem to byl ten den, kdy už se šířily zprávy, že cesta na je Damašek volná – zase řekla: ‚Ano, v tuto chvíli to vypadá, že Asad padne. Ale já bych ho ještě neodepisovala. Rusové se budou muset ukázat. Oni sice krvácí na Ukrajině, ale stále je to velká země, která nebude chtít ztratit prestiž. Víme, že jsou i v Perském zálivu, víme, že rozšiřují svoji orbitu jako kdysi před kolapsem Sovětského svazu. Uvidíme, co domluví Turek s Rusem. Možná Rus řekne dost, stačilo.‘“

„To fakt použila výraz Turek s Rusem? To je jak ze Švejka.“

Zločin… I když

„Pak tu teda máme ještě jednoho politika, který teď ohledně pádu Asada v zásadě, na svém účtu na sociální síti X, mlčel. A přitom je to zahraničněpolitický stratég, který rozumí mimo jiné speciálně tomu, jak fungují spojenecké závazky v NATO.“

„Myslíš jednoho bývalého kandidáta na prezidenta České republiky, který by nechtěl pomáhat Polákům, kdyby byli napadeni?“

„Ano, je to Andrej Babiš. On teda stratég podle mě v zahraniční politice ve skutečnosti trochu plave. A ukážu proč. Na jedné straně třeba jednou aspoň řekl, že Asad je zločinec, když v roce 2017 komentoval raketový úder Trumpovy administrativy na Asadův režim poté, co použil chemické zbraně. Babiš doslova řekl: ‚Chemické útoky v Sýrii jsou odporným činem na nevinné civilisty. Útoky jsou o to děsivější, že při nich umíraly i děti. Chemické zbraně použité při útoku má pouze Asadův režim. Vojenská akce, která zamezí dalšímu zabíjení civilistů, je tedy namístě.‘“

„Tak o. k., takhle má vystupovat západní státník z civilizované země.“

„Jenže pak se sešel Andrej Babiš s Milošem Zemanem. A co se stalo? Cituji zprávu z Českého rozhlasu: ‚Po nedělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem ale Babiš řekl, že úder nic neřeší a že by volil diplomatické řešení. To zopakoval také v pondělí.‘“

Lepší dutý Babiš

„V minulém díle jsem tady říkal, že už to prostě s Petrem Fialou dál nejde. Jeho vláda teď jako by stála na takovém dřevěném pódiu, pod kterým je propadliště dějin. Ale pokud jde o zahraniční politiku, tak pardon, ale Fialova vláda je pořád relativně kvalifikovaná parta ve srovnání s Andrejem Babišem.“

„Hele, nech Babiše Babišem a buď rád, že si o zahraniční politice nic nemyslí, protože Miloš Zeman si myslel, a bylo to ještě mnohem horší.“

„No nevím.“

„V každém případě s heslem – lepší dutý Babiš nežli plný Zeman se můžeme pro dnešek rozloučit.“