Tma pod vánočním svícnem a bratři a sestry v křivdě

Docela slušné procento z vás bude vědět, o čem mluvím: Narozeniny nebo svátek v prosinci nebo začátkem ledna, zejména kolem Mikuláše, Vánoc a Nového roku. O tomto životním handicapu dokonce kolují kreslené vtipy a internetové memy: „K Vánocům si přeju jen to, aby si někdo vzpomněl na moje prosincové narozeniny,“ zní v překladu jeden. Potrefeným můžete poslat ironickou gratulaci – „Mrzí mě, že máš narozeniny v prosinci.“ nebo „Tohle přáníčko máš ode mě k Vánocům i k narozeninám.“. V angličtině pro tyto příležitosti vznikl novotvar „Harry Birthmas“ splynutím přání Happy Birthday a Merry Christmas.

Začíná to už v dětství – nikdy nedostanete dort, protože je napečené cukroví, případně vánočka. Dárek k narozeninám (pokud ho vůbec dostanete odděleně) je zabalený ve vánočním papíru. Nákladnější dar se počítá dohromady k Ježíškovi i k narozeninám. Za našich dob platilo, že oslavenec směl do školy přinést sáček bonbonů, v hodině je rozdat spolužákům a pojistit si tak jejich přízeň. Vychází-li narozeniny na vánoční prázdniny, o tuhle výsadu přijdete. A ústrky pokračují: Přání zaslaná poštou často přijdou pozdě, pošta je zahlcená a přes svátky se nedoručuje. Opožděná bývají i osobní blahopřání. „Protože jsme v tom shonu zapomněli, kdy to vlastně máš,“ stýská si moje známá narozená těsně před Štědrým dnem. 

Zkuste uspořádat narozeninovou oslavu v prosinci, kdy se každý den koná nějaký podnikový večírek nebo školní besídka a mezitím probíhá horečné nakupování, uklízení a pečení. „Osmnáctiny byly boží. Pozval jsem většinu spolužáků a připravil doma párty. A hádej, kdo přišel?“ vzpomíná dodnes raněný čtyřicátník s narozeninami v polovině prosince. „Leden taky není žádná hitparáda,“ svěřuje se kolegyně narozená v půlce ledna, „všichni se v prosinci vyčerpají a měsíc nechtějí nic řešit. Hlavně teda já sama.“ Trápení je i se jmeninami. Kamarádka Simona, která miluje kytice, k svátku 12. prosince zásadně dostává vánoční hvězdy, a to i od vlastní matky. Tradičně nejvíc ošizení jsou pak štědrodenní Adamové a Evy.

Nechci nikomu kazit advent mravokárným pojednáním o tom, co se z oslav narození chudého dítěte v Betlémě v posledních dekádách stalo, ale nelze přehlédnout paradox, že kvůli svátečnímu shonu, který vytváříme ve jménu svých nejbližších, právě ty nejbližší často zanedbáváme. A zdaleka se to netýká jen zrozenců na přelomu znamení Střelce a Kozoroha. 

Přiznávám podjatost, sama jsem narozena na zimní slunovrat. Právě proto mám pochopení pro bratry a sestry v křivdě a tento převážně nevážný sloupek věnuju přednostně všem Adamům a Evám, Vlastám, Žanetám, Bohumilám, Juditám a Davidům, všem pozdním Střelcům a časným Kozorohům, aby věděli, že na ně někdo pamatuje a cítí s nimi.