Logo
SERIÁL: Ikony českého designu

Harmonikový kocour. Výtvarnice využila trubici na záchod, hračky se vyrobilo přes milion kusů

Post Image

Harmonikový kocour. Výtvarnice využila trubici na záchod, hračky se vyrobilo přes milion kusů

Play icon
14 minut

foto: Studio Toast

Je jí už přes šedesát let, přesto dodnes překvapuje svou inovativností, jednoduchostí a estetikou. Hračka, kterou navrhla výtvarnice Libuše Niklová, se z českých dětských pokojíčků dostala až do světových muzeí.

Pod stromečkem jej nacházelo několik generací dětí a vyráběl se ve statisících kusů. Harmonikový kocour, jenž přišel na svět roku 1963, se stal jedním z nejznámějších děl zlínské výtvarnice Libuše Niklové a vydobyl si přední místo v dějinách českého designu 20. století. 

Dodnes je tato plastová dvaceticentimetrová hračka považována za příkladnou ukázku zvládnuté technologie i vytříbené estetiky. Přitom jen málokdo tuší, že její podstatnou komponentou je součástka určená pro splachovací nádrže toalet – ohebná, tenkostěnná trubice ve tvaru harmoniky vnukla návrhářce nápad využít ji k výrobě nápadité hračky. Z plastového komponentu se stal trup, k němuž připojila hlavu s předními tlapkami a ocásek se zadními končetinami, ručně domalovala oči a tlamičku a na nos připevnila plastové tyčinky jako fousky. Do těla ještě vložila pískátko, takže při stlačení kocour vydával pískavý tón, a hit byl na světě. 

„Niklová, která by letos oslavila devadesát let, v kocourovi dokázala vytvořit design hračky v jeho komplexnosti, což je nejvyšší meta designérů – totiž že objekt nemá být jen krásný, ale také perfektně užitný,“ říká historička umění a designu Tereza Bruthansová, autorka monografie Libuše Niklové, jež vyšla roku 2010 a dočkala se už druhého vydání.

Přečtěte si i další Ikony českého designu

Zlínské kořeny 

Libuše Niklová kocourovi a desítkám dalších dětských hraček zasvětila celý život. Narodila se roku 1934 ve Zlíně, kde na Státní uměleckoprůmyslové škole studovala pod vedením profesorů Luďka Havelky a Jiřího Jašky tvarování plastických hmot. Byla okouzlená možnostmi nového materiálu, jenž bral svět útokem. 

Na přelomu 40. a 50. let, kdy navštěvovala školu ve Zlíně a Uherském Hradišti, se plasty masově zaváděly do průmyslové výroby – byla to zlatá éra nového, moderního materiálu. Díky své lehkosti, pružnosti, odolnosti a snadnému zpracování začal nacházet uplatnění ve všech oborech včetně výroby hraček. Niklovou zaujala hlavně možnost téměř neomezeně určovat výsledný tvar plastových objektů a jejich barevnost. 

Podpořte Reportér sdílením článku