Kladivo Trumpových cel. Šoková terapie nejen pro českou ekonomiku

Myslí to Donald Trump se cly vážně? Skutečně je zavede, nebo půjde jen o jakousi vyjednávací taktiku? Tuto otázku před americkými prezidentskými volbami řešili mnozí. Koncem listopadu vítěz prezidentských voleb Trump všem připomněl, proč se mu přezdívá „pan Clo“. Přes sociální sítě totiž vzkázal největším obchodním partnerům v severoamerické bezcelní unii – Kanadě a Mexiku –, že první den ve funkci podepíše pětadvacetiprocentní cla na veškeré zboží, pokud na hranicích nezadrží všechny nelegální migranty a zásilky fentanylu, což je nebezpečná droga dopadající silně na některé regiony i společenské skupiny v USA.

Zda Trump ona cla skutečně zavede, v jaké výši, případně jestli je za něco vymění, nelze s jistotou odhadnout. Totéž platí i pro otázku, zda uvalí až šedesátiprocentní cla na dovoz z Číny, která je jeho hlavním terčem. A také, což se významně týká rovněž české ekonomiky, jestli zavede cla na dovoz z Evropy. Trump totiž v předvolební kampani hovořil o až dvacetiprocentních clech na všechno zboží, včetně toho evropského.

Pokud by nastupující prezident své předvolební hrozby dodržel, pro českou ekonomiku, zaměřenou na export průmyslového zboží, by to znamenalo vážné potíže. Přímý vývoz zboží do Spojených států sice tvoří jen zlomek českého zahraničního obchodu, nepřímé dopady prostřednictvím evropských obchodních partnerů by však byly pro domácí průmysl významné.

Ale vezměme to popořádku.

Zdražování

Cla jsou v podstatě jen jinak pojmenovaná daň placená ze zboží při jeho pohybu přes hranice. Ačkoli některé země je vybírají i při exportu, daleko častější jsou při dovozu. V historii plnila panovníkovu pokladnu už v Mezopotámii, během válek zachraňovala státní finance ve starověkém Řecku i Římě. Klíčovou roli hrála při vzniku Spojených států i předválečného Československa. V obou případech pomáhala nově vzniklým státům finančně přežít a chránit vznikající domácí podniky před zahraniční konkurencí. V moderní době se cla stala do značné míry politickým nástrojem, často využívaným i zneužívaným v mezinárodních konfliktech.

Význam cel v čase výrazně klesal, jakmile se státy naučily vybírat daně efektivněji a z jiných zdrojů. S vysokými cly jsou totiž spojené značné přímé i skryté náklady. Prodražují domácí spotřebu a výrobu, ale také narušují mezinárodní dělbu práce založenou na komparativních výhodách plynoucích z logického pravidla: každá země by měla vyrábět to, co dokáže dělat nejefektivněji. České republice se například v posledních desetiletích mimořádně dařilo ve výrobě součástek pro auta spíš než v šití oděvů, zatímco Spojeným státům patří vedení v rozvoji moderních technologií a služeb.