Poklad ze sudu. Jak vzniká jeden z nejdražších koňaků světa, jehož lahev stojí 1,3 milionu 

Ten koňak ochutnávali v roce 1938 britský král Jiří VI. a jeho manželka královna Alžběta. Slavný francouzský státník generál Charles de Gaulle si jím spolu se spolupracovníky připil v prosinci 1945 na první mírové Vánoce po konci druhé světové války. Exkluzivní nápoj Louis XIII měl své místo i v exkluzivních dopravních prostředcích dvacátého století. V roce 1929 cestovaly lahve Ludvíka XIII. – jak bychom mohli přeložit francouzský název do češtiny – spolu s pasažéry luxusního vlaku Orient Expres, proslaveného literaturou a filmy. Nebo se alkoholický nápoj v roce 1984 podával na palubě legendárního nadzvukového dopravního letounu Concorde, v němž se za velmi drahé letenky létalo ráno z Evropy na oběd do New Yorku. 

Zkrátka a dobře – Louis XIII opravdu není žádnou běžnou brandy. I koňak je samozřejmě pálenka z vína, nazývat ji koňakem však lze, jen pokud pochází z vinných hroznů v kraji kolem města Cognac, ležícího nedaleko pobřeží Atlantiku na jihozápadě Francie. A ovšem Louis XIII se vyrábí z naprosto špičkových hroznů subregionu Grande Champagne z tohoto už beztak špičkového kraje.

Ptám se Baptista Loiseaua, v pořadí pátého sklepmistra slavné značky Rémy Martin, který má na starosti i koňak Louis XIII, zda si vzhledem ke všem dějinným momentům nápoje nepřipadá v práci, jako kdyby kráčel historií. „Souvislost s časem je podstatou toho, co dělám,“ odpovídá čtyřiačtyřicetiletý vrchní sklepmistr. Ovšem hlavní pro něj není fakt, že si s tímto koňakem připíjel britský král nebo francouzský vojevůdce. Klíčovým milníkem, jejž má v hlavě, je pro něj samotný vznik koňaku Louis XIII. A odkaz jeho předchůdců v úřadu hlavního sklepmistra a tradice spojená se zakladatelem značky Rémy Martin.

Když popisuje příběh jednoho z nejexkluzivnějších koňaků Louis XIII – konkrétně Rare Cask 42.1, který letos uvedl na trh, což se stává jednou za mnoho let –, nešetří superlativy. Nezní to však jako naučená marketingová přednáška, posluchač se neubrání pocitu, že z něj mluví vášeň. V souvislosti s koňakem Louis XIII Rare Cask 42.1 používá slova jako „rarita“, „jedinečnost“, „nadřazenost“ – a „poklad“. 

Poklad to tedy rozhodně je, i pokud jde o cenu. Lahev, spíše karafu, přesným termínem dekantér oné, řekněme nejběžnější řady koňaku Louis XIII lze v Česku pořídit za cenu někde kolem osmdesáti tisíc českých korun. A ovšem Louis XIII Rare Cask 42.1 stojí přes padesát dva tisíc eur, tedy přibližně 1 300 000 českých korun: jde o jeden z deseti nejdražších koňaků světa. Pro kupce se jedná o sběratelský předmět, případně o investici, která může časem vynášet.

Proč je vlastně tento koňak tak drahý? Pokud jde o posledně jmenovaný nápoj z velice exkluzivní řady, dekantérů Rare Cask 42.1 z černého skla existuje jen několik set, taky je z jednoho speciálního sudu z francouzského dubu, takzvaného tierçonu o 580 litrech, starého asi sto let. Právě k němu se také váže název. „Rare Cask“ je totiž „vzácný sud“ – 42.1 je pak procento alkoholu, to se totiž může u této řady koňaků lišit v závislosti na sudu nebo době zrání.

Jde prostě o nedostatkové zboží, jak o tom mluví sklepmistr Baptiste Loiseau. To však není zdaleka jediný důvod vysoké ceny nápoje. Protože kdybyste nalili podřadnou pálenku do starého sudu a pak ji stočili do pár stovek lahví, těžko byste jednu prodávali za milion. V čem tedy spočívá tajemství koňaku Louis XIII? Ukázat to můžeme právě na jeho příkladu, přičemž se dozvíme i něco o výrobě koňaku obecně.

Testovat, mixovat

„Pro mě vše začíná na naší půdě,“ říká mi vrchní sklepmistr Loiseau. Jde tedy o „terroir“, což stručně řečeno znamená nejen půdu, ale pojem zahrnuje všechny přírodní a klimatické podmínky, které na ni mají vliv. Prakticky to popsal už dříve v interview pro magazín Haute Living v článku pod jménem Den v životě s alchymistou právě Baptiste Loiseau: „10 hodin dopoledne. Vezmu si holínky a jdu se projít vinicemi: můžu cítit, jaká bude úroda. Ochutnávám hrozny a mluvím s pěstiteli, abych zjistil, zda se o hrozny správně starají.“ Využívá přitom smysly, cítí různá aromata – jablka, broskve a samozřejmě vinné hrozny. Jeho čich a chuť jsou ostatně klíčové i při dalších fázích výroby koňaku.