Zateplování dává smysl, ale dali jsme si moc ambiciózní cíle

Na zateplování budov je dnes v Česku spousta dotačních programů a směruje nás k němu i evropská legislativa. Jedná se podle vás o nezbytné opatření?

I kdyby legislativa neexistovala, hlavní důvody pro zateplování, tedy úspora energií a nákladů na vytápění, zůstávají. Druhou věcí je, že zvýšení teploty u starších, neizolovaných konstrukcí odstraňuje problémy s plísněmi či přímo vlhkými kouty. Se Zelenou dohodou pro Evropu a balíčkem „Fit for 55“ (plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent – pozn. red.) se pak tyto úvahy dostávají do širšího kontextu.

V jakém smyslu?

Například od roku 2026 mají být nově stavěné veřejné budovy bezemisní, v roce 2028 pak všechny novostavby. Postupně se bude stejný požadavek vztahovat i na rekonstrukce stávajících budov.

Dá se něco takového vůbec stihnout?

Je to čistě můj osobní názor, ale volil bych pozvolnější přístup. Stavebnictví je samo o sobě konzervativní odvětví s velkou setrvačností. K větším renovacím pak dochází v cyklech zhruba 25 let. Nezapomeňme také, že od roku 2027 budou platbou emisních povolenek, které teď platí zatím jen provozovatelé větších zdrojů v energeticky náročných odvětvích, zatíženy další skupiny včetně domácností, které topí plynem nebo uhlím. Dotace samozřejmě mohou pomoci zvýšené náklady kompenzovat, ale je otázka, zda je tento přístup ekonomicky efektivní a udržitelný.

Další faktor je, že společenství vlastníků a bytová družstva mají svůj vlastní rytmus…

Pro SVJ či BD každá větší stavební akce znamená, že si musejí vzít úvěr, který budou splácet třeba 10 let. No a schůze jsou pak logicky bouřlivé. Samotná příprava záměru, oslovení firem, zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, výběr zhotovitele a technického dozoru se táhnou. Komplexní zateplení obálky budovy vyžaduje projekt, protože má dopady na vzhled objektu, požární bezpečnost, v centrech měst do toho vstupují požadavky památkové ochrany. Většinou se k racionálnímu závěru dojde, je fajn, když je aktivní předseda. Každopádně to od něj vyžaduje spoustu času i trpělivosti.

U veřejných budov jsou podle vás ty ambice reálné?

Například fakulta stavební v pražských Dejvicích plánuje nutnou výměnu obvodového pláště, který je za hranicí životnosti. Příprava trvá už roky, protože na tak velkou investiční akci není snadné sehnat peníze a není ani snadné připravit výběrové řízení pro volbu zhotovitele. A ve veřejné sféře to bude dost podobné. Pokud nepůjde o malou obec, co si zatepluje školku a má akční zastupitelstvo. Mají-li budovy financované z veřejných rozpočtů sloužit jako vzory na cestě k bezemisní ekonomice, pak kolem sebe nevidím dostatečnou aktivitu. A to jsme už na konci roku 2024.

Problémy s okny

Zateplování doprovázejí různé pochybnosti i mýty, třeba že může způsobit plísně, že je návratnost až příliš dlouhá… Můžeme si je rozebrat?

Z pohledu návratnosti nebývá problém, ekonomicky je to v současné době dobrý krok. Zateplení navíc ve většině případů prodlužuje životnost budovy tím, že nosné konstrukce nejsou vystaveny přímému klimatickému zatížení. Co se týká plísní, mohou se objevit i u zateplených domů, zejména, byla-li součástí renovace i výměna oken. Původní netěsná okna vlastně větrala i bez otvírání. Tím byla zajištěna výměna vzduchu a odvod vlhkosti, i když neúsporným způsobem. Po výměně oken bohužel lidé nepřejdou na režim pravidelného větrání. Samotným zateplením fasády ale ke zhoršení vlhkostního mikroklimatu v interiéru nedojde. Výjimkou jsou obvodové stěny, kam se dostává vlhkost například z podloží vlivem nefunkční hydroizolace. Vzlínající vlhkost se přes nové zateplení nemůže v dostatečné míře odpařovat do exteriéru, a v přízemních bytech tak může nastat problém. V těchto případech je nutné se vyvarovat prostého „přilepení“ polystyrenu či minerální vaty na fasádu, ale nechat situaci prověřit odborníkem a zvolit odpovídající postup.