Důchodová trojčlenka: K čemu povedou reformy Fialovy vlády a co chce Babišova opozice

Víte, co mají společného herci a herečky Hugh Grant, Marek Vašut, Ivana Andrlová, Colin Firth či Antonio Banderas? A spolu s nimi také muzikanti David Koller, Sarah Brightman, Rudy Linka, Bono ze skupiny U2 nebo Michael Stipe z R.E.M.? Případně tenista Ivan Lendl a fotbalista Jozef Chovanec?

Ti všichni se narodili v roce 1960 a během letošního roku dosáhli či dosáhnou věku 64 let a dva měsíce, což je aktuálně platná tuzemská hranice pro přiznání penze. Neboli – což zní prakticky u všech jmenovaných skoro nepatřičně – starobního důchodu. V případě žen by to mohlo být ještě o něco dříve, v závislosti na počtu dětí.

Předepsaný věk pro získání důchodu se podle aktuálně platných zákonů pomaličku posouvá, než narazí na hranici 65 let, která je nyní stanovena jako maximální. Měla by se týkat mužů narozených po roce 1964. U žen se zohledňuje počet dětí, hranice 65 let má platit pro všechny ženy narozené po roce 1971.

Vláda Petra Fialy chce tuto pevně stanovenou věkovou hranici odstranit. Argumentuje přitom demografickými daty a říká, že při současném nastavení nebude náš penzijní systém dlouhodobě udržitelný. Nejsilnější opoziční strana, Babišovo ANO, navrhované změny ostře odmítá a tvrdí, že by je po návratu k moci zase zrušila. Její předseda dokonce ve sněmovně prohlašoval, že nenechá okrádat důchodce.

Diskuse o penzijním systému se tak – stejně jako mnohé jiné – přenesla na politické scéně především do roviny sporů a emocí. Za touto obvyklou kulisou se ale nenápadně odehrává proces, který může český penzijní systém významně posunout k lepšímu.

Dvakrát déle než babičky

Průměrná doba, kterou tráví obyvatelé Česka v důchodu, v průběhu posledních dekád výrazně vzrostla. Podle letošní zprávy ministerstva práce a sociálních věcí je to 24,6 roku, tedy téměř čtvrtstoletí. U mužů, kteří odcházejí do penze později a dožívají se v průměru nižšího věku, je to 19,3 roku. Ženy, které většinou měly nárok na důchod dříve a zároveň se dožívají vyššího věku, stráví podle statistik v důchodu průměrně více než dvacet osm a půl roku.

Pohled do historie může zároveň ukázat, jak výrazně jsme si v délce důchodového věku polepšili. V roce 1980 činila průměrná doba strávená v penzi třináct let. O deset let později, v roce 1990, to bylo šestnáct let. Mezi lety 1990 a 2000 došlo k dalšímu posunu a průměrná doba důchodu vzrostla na 19,96 roku. V roce 2015 už to bylo podle statistik podobné současné úrovni, penzi pobírali obyvatelky a obyvatelé Česka v průměru 23,97 roku.