Zavřete oči, uhlí odchází. Kdy k tomu může dojít? A nehrozí Česku kolaps?  

Nejsou to ani čtyři roky, co se Babišovou vládou zřízená Uhelná komise usnesla, že Česko přestane spalovat uhlí v elektrárnách v roce 2038. „Konečné rozhodnutí padlo na základě devítistránkové analýzy dodané narychlo ministerstvem průmyslu a obchodu,“ popisuje Jan Rovenský, jak v komisi, kde zastupoval hnutí Greenpeace, došlo k verdiktu. Kabinet Petra Fialy následně při svém vzniku prohlásil, že chce uhelné zdroje odstavit ještě o pět let dříve. Ani tehdy však nevznikl jasný plán, jak bezpečně opustit uhelnou infrastrukturu, s níž je hospodářský i běžný život Česka propojený důkladněji, než si myslíme.   

Komise, v níž seděl Rovenský, se rozešla v prosinci 2020. Začínala neobvykle dlouhá zima. V únoru následujícího roku padl rekord ve spotřebě elektřiny a v květnu, když ještě na horách ležel metr sněhu, byly plynové zásobníky v Evropské unii plné sotva ze třetiny. Následovalo překvapení: Rusové nebyli ochotní uvolnit dostatečné množství plynu. Obchodníci čekali, až plyn zlevní na tradiční letní úroveň. K tomu však, jak známo, už nikdy nedošlo. Drahý plyn nakonec vyhnal ceny elektřiny do závratných výšek. Nečekané zisky přinesl i výrobcům elektřiny z uhlí. 

Krize na trhu s plynem však zároveň zvedla poptávku po emisních povolenkách, které musí uhelné elektrárny odevzdat za úniky skleníkového plynu CO₂, a urychlila instalaci obnovitelných zdrojů. Ty začaly ještě víc vytlačovat uhelné zdroje z trhu. Výrobci elektřiny z uhlí tudíž nyní hlásí: budeme zavírat. 

Jsme na to jako společnost připraveni? Z uhlí dnes vyrábíme nejen třetinu elektřiny, ale i 45 procent centrálně distribuovaného tepla. 

Co by tedy živelný odchod od tohoto zdroje znamenal? A může k němu v tuto chvíli vůbec dojít?  

Vyrábět, či nevyrábět?  

To, že jako první ohlásil možné odstavení svých dvou velkých uhelných elektráren na začátku letošního roku Pavel Tykač, není náhoda. Počerady a Chvaletice se potýkají s tolika problémy, že není jasné vlastně jen to, který z nich nakonec povede k ukončení jejich provozu. 

Může to být například neschopnost plnit emisní limity. Jde především o jedovatou rtuť uvolňující se při spalování uhlí. Na její zachytávání v elektrárnách neexistuje osvědčený recept. Úřady sice udělily oběma elektrárnám dočasnou výjimku z plnění limitů, ekologické organizace ji však vytrvale napadají u soudu.