Halloween aneb Koledu, nebo vám něco provedu!

Třída, do které jsem chodil na střední škole, byla hudebně rozdělená na tři hlavní proudy. Byli to příznivci kapely Depeche Mode alias „depešáci“, folkaři a v neposlední řadě metalisti. Metalisti měli ve velké oblibě kapely Iron Maiden a také Helloween. A právě o ně tady trochu jde. Díky metalistům a jejich oblíbené kapele, která svůj název odvodila od tohoto svátku, jsem se po oslím můstku, který lemují svítící dýně, dostal tam, kam chci. Koukám na kalendář, kde je datum 31. října. Halloween.

Na střední škole jsem o tom svátku nic nevěděl a i následně po revoluci mě nějak míjel. Až v poslední době jsem přišel na to, že jsem jeho fanoušek. Myslím, že by se měl celorepublikově co nejvíc rozšířit, protože je opravdu úplně skvělý, když děti běhají ve své čtvrti ve strašidelných kostýmech a dostávají za to čokoládu. 

Halloween expanduje! Halloween se šíří! Na středních školách probíhají halloweenské dny a někdy i týdny. Sportovní kluby pořádají halloweenské zápasy. Pomalu, ale jistě směřujeme k tomu, že děti v hororových kostýmech budou zvonit ve velkém množství u dveří a my si budeme moct alespoň trošku dělat legraci ze smrti. A to je potřeba. Jediná jistota smrt, bejby. Usměj se a vydrž!

„Máme Dušičky, nevím, proč sem cpeš nějakej svátek z Ameriky??!“ reaguje hejtr na sítích. Vím, že svůj názor samozřejmě před všema neobhájím, ale argumenty mám. Halloween není z Ameriky. Je to původně keltskej svátek. A vzhledem k tomu, že my Češi v sobě kus Kelta máme, je jasný, že Halloween sem patří stejně jako Dušičky, které mám rád taky, ale jinak. Spíš tak nějak tiše dovnitř. Vzpomínek na lidi, kteří už odešli, je čím dál víc. Ale právě proto je taky dobrý otřít slzy a vydat se ke dveřím s čokoládou. 

Halloween naše Dušičky skvěle doplňuje. Jde to po sobě. Nejdřív se pobavíš a pak si vzpomeneš a život jde dál. Týnejdžři, kteří teď na středních školách chodí v maskách, vyrostou, založí rodiny a nakonec vyšlou své děti v podobných kostýmech do ulic. Seriál Stranger Things odvedl dobrou práci.

Když jsem poprvé vlezl do třídy na střední škole, přišel jsem úplně poslední, protože jsem zabloudil. Všichni už seděli na svých místech a já cítil jejich pohledy. Folkaři, depešáci a metalisti se na mě dívali a já nebyl ani folkař, ani depešák, ani metalista. Shodou absurdních náhod jsem nakonec skončil mezi těmi, kteří takový fanouškovský tábory vytvářejí. Kdyby se na to měl tenkrát za totality vypsat kurz, tak by byl podobně vysoký jako ten, že místo Prvního máje a kladení věnců budeme slavit Halloween. Proběhne příští rok i u vás?

Koledu, nebo vám něco provedu!