4. prosince 2024
Reportér 11/24 · Číslo 123
Nejlepší český design 2024: Brýle kapitána Dema, nábytek z rozrolovaných trubek i skleněná havěť
foto: Katarína Hudačínová
Šestadvacátý ročník přehlídky designu ukázal, na jaké trendy ve sklářství, nábytkářství či šperkařství se můžeme těšit. Nechybí v nich vtip, estetická vytříbenost ani ohled na životní prostředí.
Více než 230 vystavovatelů začátkem října obsadilo známé pražské lokality, včetně nově zrekonstruovaného Muzea Prahy, sousedící administrativní budovy, Uměleckoprůmyslového musea a Jízdárny Pražského hradu, které se staly epicentry Designbloku 2024. Letošním hlavním tématem festivalu byla „mladost“, což se promítlo do řady prezentovaných prací, plných svěžích a inovativních nápadů, zaměřených na propojení tradice s moderními materiály a postupy.
Sklo, které má v Česku hluboké historické kořeny, bylo hojně zastoupeno a ukázalo, že po období útlumu zažívá svou renesanci. Mezi vystavujícími nechyběli přední čeští výrobci skla, jako je Rückl a Moser, kteří spolupracovali s moderními designéry na nových projektech, například na výstavě „High Craft“ v Jízdárně Pražského hradu. A bodovali i výrobci nábytku, o jejichž tvorbu je od covidových let stále větší zájem a kteří předkládají čím dál originálnější nápady. Letos mezi nimi však chyběla energická opavská značka Todus, jejíž provozy jen pár týdnů před začátkem největší designérské akce roku vyplavila povodeň.
Z bohaté nabídky letošních novinek si následujících sedm projektů zaslouží vaši pozornost:
S novou kolekcí přichází značka Kahotski Eyewear, která tvoří součást designérského studia Nastassia Aleinikava. Soubor slunečních brýlí vznikl pro Kapitána Dema, extravagantní alter ego hudebníka Jiřího Buriana, a jeho spolupracovníky Giviho Krosse a Jordana Haje. Ve tvarech a dekorování brýlí se odráží jejich ironický pohled na současnou společnost posedlou ikonickými značkami, instagramovou slávou a bohatstvím.
„Spolupráce s Kapitánem Demem nám dává možnost se rozvášnit a položit se do protikladů. Například použít ušlechtilé materiály jako zlato, které ‚ponížíme‘ způsobem použití jako technickou drátěnou omotávku,“ říká autor kolekce brýlí Pavel Kahotski. „K Demově ‚oslavě konzumu a nadprodukce‘ zase stojí v kontrapunktu způsob naší práce, kdy pro konkrétního člověka ručně vyrábíme jediné brýle včetně originálního návrhu designu, ke kterým navíc nabízíme doživotní záruku.“
Brýle podle jeho návrhu zaujmou přehnanými proporcemi, odkazujícími na typickou raperskou nabu-břelost, další oslavují trash estetiku a jiné zase působí jako šperk a vypadají jako zlatá klec s úzkým hledím. Nejvýraznější kus kolekce představuje celoobličejová kukla, doplněná ručně litými minerálními skly.
Poprvé se na Designbloku představila nejstarší fungující česká sklárna Harrachov, která nově spolupracuje s designérským studiem LLEV Evy a Marcela Mochalových. Návrháři pro sklárnu vytvořili nejen vizuální identitu, ale také její portfolio obohatili o tři nové kolekce.
„Řadu let se naše sklárna soustředila především na rozvoj zakázkové výroby pro klienty z celého světa. Letos přicházíme se zcela novým konceptem a nabízíme autorské produkty, které vznikly buď perem našich kmenových výtvarníků, nebo ve spolupráci se špičkovými designéry,“ říká Petr Novosad, majitel Sklárny Harrachov, jejíž historie sahá do roku 1712.
Nové soubory Honey, Hush a Dot designéři vystavěli tak, aby každý z nich sloužil pro jinou příležitost. Vdechli jim také nové barvy, s nimiž sklárna dosud nepracovala – medový topaz, tmavě šedý kouř a šedozelená, upomínající na krkonošské lesy.
„Jejich poznávacím znamením je silueta, funkce a rukopis daný ruční výrobou,“ uvádějí designéři. „Během své práce rádi propojujeme staré, nadčasové a kvalitní řešení s novými postupy a potřebami společnosti. Hledáme zapomenuté techniky či produkty často neprávem opomíjených designérů Sklárny Harrachov a uvádíme je zpět na prostřený stůl. Cílem naší spolupráce je nastavit novou tvář produktů, které nabízí kvalitní uživatelskou i estetickou hodnotu.“
Česká značka Master & Master přináší hned několik podzimních novinek, z nichž nejvýraznější je nápadité sofa a křeslo od prvotřídního designéra Jiřího Pelcla. Už název kolekce prozrazuje zdroj Pelclovy inspirace – Log označuje v angličtině kmen či kulatinu. Designér navrhl tři čalouněné válce, jež posadil na kovový rám, jako by to byly kmeny vzrostlých stromů.
„Je to taková jednoduchá geometrická koncepce,“ popisuje nábytek Jiří Pelcl. „Je určena pro recepce, veřejné či poloveřejné prostory. Chtěli jsme, aby tvar byl výrazný, ale ne popisný.“
Vedle pohovky a křesel Log značka s výrobou v Česku představila pár dalších novinek, mezi nimiž byly stolky Perk od designérky Lucie Koldové, kombinující dřevo s mramorem, variabilní stolový systém od architektonického studia SAD, zrcadla Event Horizon od studia DECHEM, nerezová monolitická komoda Technocrat, schůdky Tip Top od dvojice JanskyDundera a nástěnný věšák Ripple vídeňského tvůrce Klemense Schillingera.
Nejlepší novinkou letošního Designbloku byl podle odborné poroty soubor Unroll studia Two Hundred Tons Adama a Moniky Štokových, který je experimentem s tvarovanými kovovými profily.
„Jasný a silný vizuální jazyk, prezentace dotažená do posledního detailu, minimalistické a velmi elegantní produkty – to jsou kvality, které zřídkakdy najdete u takto mladé značky,“ oceňovala porota.
Stoly, židle, police, barové stoličky a věšáky mají jeden společný základ – ocelové trubky, které designéři rozřízli a rozrolovali, odtud tedy i název Unroll.
„Chtěli jsme ověřit, kolik kusů dokážeme vytvořit s co nejmenším množstvím materiálu. Z jedné trubky o průměru 120 mm vzniká po rozvinutí 340 mm široký panel, který používáme na celý bok policového systému,“ říká Monika Štok.
Novinka navíc splňuje aktuální nároky na udržitelnost. Technika rozvinutí ocelové trubky je velmi efektivní, postup vyžaduje použití pouze jednoho úkonu na jednom stroji a nezůstává po něm žádný zbytkový odpad ani nevyužitý materiál. Každý kus je povrchově upraven práškovým lakem, který zajišťuje dlouhodobou ochranu proti korozi a opotřebení. Všechny se navíc dodávají v plochém, přenosném balení, usnadňujícím dopravu a montáž.
Pokud se štítíte živých pavouků, žab či ještěrek, možná byste si je mohli oblíbit ve skleněné podobě. Sklářský výtvarník František Jungvirt přichází s kolekcemi Dark Cave Animals (Zvířata z temných jeskyní) a Plush Animals (Plyšová zvířátka).
Obě jsou postaveny na dobře známých tvarech jeho ručně foukaných vázových bestsellerů, na něž nechal sklářským mistrem za tepla dotvořit ručně vyráběné hyperrealistické skleněné verze nejrůznější havěti, v případě Dark Cave Animals jsou to pavouci a brouci na temných odstínech skla.
„Záměrně vybírám tvory, kteří nám často nahánějí strach nebo jsou příčinou našich fóbií či nočních můr. Snaha až o hyperrealistické zobrazení každého jednotlivého tvora nám umožňuje si je prohlédnout z blízkosti a dotknout se jich, částečně tak překonat své strachy,“ říká autor.
Pro ty, jimž hmyz nesedí, designér vytvořil varianty s mnohem přístupnějšími zástupci fauny v podobě kolekce Plush Animals, která zahrnuje ryby či žabky veselých pastelových barev na skle.
Každá váza je originál, spíše umělecké dílo než užitný výrobek a jsou to pořádní mackové – na výšku mají 40 centimetrů.
Dárek, který rozbalíte nejen pod stromečkem, ale každý měsíc znovu. To je předplatné Reportéra – originálního magazínu plného inspirativních příběhů, unikátních reportáží, kauz, které jinde nenajdete, i autentických fotografií. Dárkovým předplatným potěšíte přátele či blízké na celý rok.
Zároveň tak podpoříte kvalitní žurnalistiku nezávislou na politických či ekonomických zájmech mocných.
Studio Balance is Motion, specializující se na udržitelný design, představilo své návrhy pro českou značku Ekustik, která vyrábí akustické interiérové prvky pro nahrávací studia nebo domácí poslechové místnosti. Kolekce Tectonia, zahrnující kabinet, sideboard, komodu a stolek, svými tvary odkazuje na podzemní tektonickou činnost. Jednotlivé kusy jsou vybaveny plstěnými prvky, které pohlcují zvukové vlny a jež jsou částečně ukryté mezi lamelami z jasanového dřeva.
„Tectonia je velmi náročná na výrobu, pracujeme s přírodními materiály i s recyklátem a nad moderními CNC stroji výrazně převažuje ruční práce. Za vznikem každého kusu komody stojí dřevo z českých lesů, asi čtyřicet kusů upcyklovaných PET lahví využitých na výrobu akustické plsti a stejný, mnohdy i vyšší počet hodin práce zkušených truhlářů,“ říká zakladatel značky Petr Hortvík.
Akustika přitom není významná jen pro hudební nadšence, ocení ji i lidé, kteří si chtějí dopřát co nejlepší poslech hudby či zvukové stopy filmů. Hodí se i do veřejných prostor, kde pohlcením přebytečných zvukových odrazů dovede navodit klidnou atmosféru i v rušných hotelech, restauracích nebo kancelářích bez rušivého echa.
Novinkou karlovarské legendy Moser je váza Drop čili kapka podle návrhu uměleckého šéfa sklárny Jana Plecháče. „Novinka vytvořená přímo pro letošní Designblok zachycuje kapku vody těsně předtím, než dopadne na zem. Její tvar odráží křehkou krásu přírody, je poctou přirozené jednoduchosti a zároveň odvážným krokem do světa geometrické čistoty. Vtiskuje do prostoru něco z prchavé krásy každodenního života,“ říká její autor Jan Plecháč.
Ručně foukaná váza Drop je mistrovským dílem moserovských sklářů. Jejich um a bravurní zvládnutí náročných sklářských technik daly vzniknout objektu ve dvou barevných odstínech. Každý kus je jedinečný, k dokonalosti dovedený náročnou metodou hranařského brusu. Díky promyšlenému designu a preciznímu zpracování se světlo prolíná každou vázou jako skutečnou kapkou.
Sklárna Moser se na letošním ročníku Designbloku stala také držitelem ocenění Grand Prix za mimořádný počin, tedy za její prezentaci na výstavě High Craft.
Na velkorysém prostoru ukázala novou kolekci a starší díla na pozadí písku jako základní suroviny pro výrobu skla, symbolu hravosti a svobody. „Moser vynikal z řady – vystavuje nádherné nové kousky, které jsou pokračováním odvážného tvůrčího směru, který započal na loňském Designbloku, a přitom stále čerpá z bohatého dědictví značky. Prezentace byla jednoduchá, avšak působivá a silná zároveň,“ konstatovala porota.
Podpořte Reportér sdílením článku
Většinu své profesní dráhy zasvětil časopisům. Mimo jiné vedl magazíny Dolce Vita, Proč ne?! Hospodárských novin a Pátek Lidových novin.
