Z půdní firmy vyrostla miliarda

11. ledna 2015

Mitoni v libereckém Science centru iQLANDIA.

foto Johana Pošová

Stahuj, Heureka, Slevomat nebo právě úspěšně prodané DámeJídlo. Za projekty, které výrazně proměnily český internet, stojí skupina kamarádů, kteří na přelomu tisíciletí v Jablonci nad Nisou založili firmu Miton. Ondřej Raška, Milan Zemánek, Tomáš Matějček, Michal Jirák a Tomáš Hodboď začínali na nule, dnes se jejich podíly ve firmách vyšplhaly k miliardě korun.

Stůl v normální liberecké restauraci. Nikdo z kolemjdoucích by asi netipoval, že u něj sedí lidé, kterým rukama protékají stovky milionů korun. Milan Zemánek je slyšet nejvíce, fotí si do mobilu jídlo, které mu právě přinesli. „Vy si to všechno fotíte, to vám musím dát hezkou porci,“ směje se servírka.

Pětice podnikatelů z firmy Miton CZ však už obrazně řečeno pořádnou porci má. Mitoni či Miton Boys, jak se jim občas říká, patří jednoznačně mezi nejúspěšnější české internetové byznysmeny.

Otoman

Pokud se chceme dostat na začátek jejich příběhu, musíme se vrátit o sedmnáct let zpátky. Píše se rok 1998. Čeští hokejisté slaví zlato z Nagana, Microsoft uvádí Windows 98 a v Česku se dá teprve třetím rokem připojit k internetu (nepočítáme-li omezené vrstvy akademiků a expertů). V Jablonci nad Nisou se parta středoškoláků domlouvá, že začnou vytvářet webové stránky.

„Původně jsme se jmenovali Otoman,“ vzpomíná Milan Zemánek na společné začátky podnikání. „Nejdřív jsme dělali na živnostňák Ondrova bratra, ještě nám totiž nebylo osmnáct.“ Pro novou „firmu“ vytvářejí i své první webové stránky. „Takové minimalistické, bylo na nich velké O. A to byl celý web,“ směje se Ondřej Raška. Název se skládá z počátečních písmen ve jménech tří zakladatelů, stejný princip použijí o dva roky později, když se přejmenují na Miton. Tedy Milan Zemánek, Tomáš Matějček a Ondřej Raška.

Začínají z nuly, do firmy přinášejí jen své počítače, společnou zálibu v počítačových hrách a neurčitý záměr „dělat weby“. Přicházejí první zakázky na stránky, první problémy a první platby od klientů. Nemůžou si dovolit vlastní kanceláře, a tak nevědomky vynalézají českou obdobu amerických „garážových firem“: jablonecké inovaci můžeme říkat „půdní firma“ − začínající webdesignéři totiž sídlí na půdě domu Matějčkových rodičů. „Měli jsme jen jedny klíče, takže když potřeboval dovnitř někdo další, musel zavolat z telefonní budky na náměstí,“ popisuje půdní začátky Tomáš Matějček. „Vytáčené internetové připojení nás tehdy stálo 1 700 Kč za měsíc,“ dodává.

Podpořte Reportér sdílením článku